
Pavel Klener
český ministr zdravotnictví ČR, člen České národní rady, internista a lékař
Pavel Klener je český lékař, specializací hematoonkolog a onkolog, a politik. Za rok 2012 obdržel hlavní Národní cenu projektu Česká hlava za průkopnictví v zavádění chemoterapie zhoubných nádorů do klinické praxe, její vysvětlování moderními poznatky molekulární biologie a založení této disciplíny v Československu. V roce 1961 vystudoval Fakultu všeobecného lékařství UK v Praze. Poté pracoval jako lékař a pedagog na II. interní klinice FN. V roce 1988 byl jmenován profesorem. Od roku 1990 do prosince 2007 byl přednostou I. interní kliniky hematologie 1. LF UK a VFN. Mezi lety 1990–1993 byl proděkanem 1. LF UK v Praze a v období 1994–2006 pak prorektorem UK pro vědu. Od roku 2002 byl ředite…lem Ústavu hematologie a krevní transfúze. Z této funkce byl 7. listopadu 2007 odvolán ministrem zdravotnictví Tomášem Julínkem pro tato údajná selhání: Zdroj: audiovizuální záznam MZČR. V letech 1989 až 1990 byl ministrem zdravotnictví a sociálních věcí v české vládě, v letech 1990 až 1992 pak poslancem ČNR za Občanské fórum a působil také mj. ve Výboru pro vědu, kde vedl Komisi pro vědu. V květnu 1990 byl zvolen členem hlavního výboru Masarykova demokratického hnutí. V letech 1992 až 1995 byl členem ODA. Ve volbách do Senátu PČR v roce 2006 kandidoval jako nestraník za Stranu zelených v obvodu č. 17 - Praha 12. Postoupil sice do druhého kola, ale v něm ho porazil v poměru hlasů 37,57 % : 62,42 % kandidát ODS Tomáš Grulich. Neuspěl ani ve volbách do Senátu PČR v roce 2008, kdy kandidoval jako nestraník za KDU-ČSL v obvodu č. 27 - Praha 1. Se ziskem 11,82 % hlasů skončil na 5. místě a nepostoupil tak ani do druhého kola.
Pavel Klener je český lékař, specializací hematoonkolog a onkolog, a politik. Za rok 2012 obdržel hlavní Národní cenu projektu Česká hlava za průkopnictví v zavádění chemoterapie zhoubných nádorů do klinické praxe, její vysvětlování moderními poznatky molekulární biologie a založení této disciplíny v Československu. V roce 1961 vystudoval Fakultu všeobecného lékařství UK v Praze. Poté pracoval jako lékař a pedagog na II. interní klinice FN. V ro…ce 1988 byl jmenován profesorem. Od roku 1990 do prosince 2007 byl přednostou I. interní kliniky hematologie 1. LF UK a VFN. Mezi lety 1990–1993 byl proděkanem 1. LF UK v Praze a v období 1994–2006 pak prorektorem UK pro vědu. Od roku 2002 byl ředitelem Ústavu hematologie a krevní transfúze. Z této funkce byl 7. listopadu 2007 odvolán ministrem zdravotnictví Tomášem Julínkem pro tato údajná selhání: Zdroj: audiovizuální záznam MZČR. V letech 1989 až 1990 byl ministrem zdravotnictví a sociálních věcí v české vládě, v letech 1990 až 1992 pak poslancem ČNR za Občanské fórum a působil také mj. ve Výboru pro vědu, kde vedl Komisi pro vědu. V květnu 1990 byl zvolen členem hlavního výboru Masarykova demokratického hnutí. V letech 1992 až 1995 byl členem ODA. Ve volbách do Senátu PČR v roce 2006 kandidoval jako nestraník za Stranu zelených v obvodu č. 17 - Praha 12. Postoupil sice do druhého kola, ale v něm ho porazil v poměru hlasů 37,57 % : 62,42 % kandidát ODS Tomáš Grulich. Neuspěl ani ve volbách do Senátu PČR v roce 2008, kdy kandidoval jako nestraník za KDU-ČSL v obvodu č. 27 - Praha 1. Se ziskem 11,82 % hlasů skončil na 5. místě a nepostoupil tak ani do druhého kola.
-
Kategorie:
- Geografie, cestopisy a místopis
- Česko a Slovensko
- Sociologie a příbuzné vědy
- Národopis a folklor
- Historie
- Americká historie
- Zdraví a medicína
- Medicína
- Cizojazyčné
- Anglicky (English)
- Umění a architektura
- Bytová kultura a nábytek
- Zdraví
- Encyklopedie a učebnice
- Skripta a vysokoškolské učebnice
- Pragensie
- Turistický průvodce
- Ekonomie a obchod
- Divadlo a drama
- Ostatní
- Kalendáře a ročenky
- Sociologie
- Biografie, memoáry a korespondence
- Poezie
- Zahraniční poezie
- Antika
- Politologie
- Česká a Slovenská historie
- Evropská historie
- Alternativní medicína
- Práva
- Jazyk a lingvistika
- O literatuře
- Výtvarné umění
- Němčina
- Filozofie a náboženství
- Filozofie
- Středoškolské učebnice
- Architektura
- Německy (Deutsch)
- Encyklopedie
- Čeština
- Heraldika
- Knižní kultura a typografie
- Knižní kultura
- Fyzika a příbuzné vědy
- Fyzika
- Matematika
- Příroda a biologie
- Ekologie
- Ostatní jazyky
- Světová historie
- Asijská historie
- Slovensky
- Technika a technologie
- Počítačová literatura
- Psychologie a osobní rozvoj
- Partnerské vztahy
- Psychologie
- Motivační literatura
- Geologie, archeologie a mineralogie
- Africká historie
- Zoologie
- Doprava a auto-moto
- Vlaky
- Pedagogika
- Mateřství a péče o dítě
- Slovníky
- Beletrie
- Severská literatura
- Křesťanství
- Hudba
- Angličtina
- Francouzština
- Literatura faktu
- Biologie