Julius Zeyer
Radúz a Mahulena : slovenská pohádka o čtyřech dějstvích

2009 | Nakladatelství Národní divadlo

Radúz a Mahulena ze znepřátelených království překonávají pro svou lásku nejen nástrahy osudu, ale i kouzla královny Runy, spalované nenávistí. Zeyer dal své hře podtitul "Slovenská pohádka o čtyřech jednáních" a do vínku kouzelný prolog "Jsem pohádka. Kdo se mnou půjde, povedu jej do modrých krajů báje..." Kromě slove…nských pověstí a pohádek vycházel i z indického dramatu Šakuntalá básníka Kálidásy. Vytvořil neobyčejně působivé dílo, jehož hlavním těžištěm je síla slova, umocněná bohatou symbolikou barev a přírodních živlů. Program vyšel k inscenaci J. A. Pitínského, v níž hlavní role vytvořili Vojta Dyk a Pavla Beretová. Kromě textu hry a bohatého obrazového doprovodu svazek obsahuje několik studií o hře i autorovi a kontextu doby vzniku díla Radúz a Mahulena ze znepřátelených království překonávají pro svou lásku nejen nástrahy osudu, ale i kouzla královny Runy, spalované nenávistí. Zeyer dal své hře podtitul "Slovenská pohádka o čtyřech …jednáních" a do vínku kouzelný prolog "Jsem pohádka. Kdo se mnou půjde, povedu jej do modrých krajů báje..." Kromě slovenských pověstí a pohádek vycházel i z indického dramatu Šakuntalá básníka Kálidásy. Vytvořil neobyčejně působivé dílo, jehož hlavním těžištěm je síla slova, umocněná bohatou symbolikou barev a přírodních živlů. Program vyšel k inscenaci J. A. Pitínského, v níž hlavní role vytvořili Vojta Dyk a Pavla Beretová. Kromě textu hry a bohatého obrazového doprovodu svazek obsahuje několik studií o hře i autorovi a kontextu doby vzniku díla

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	201
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072583182
ISBN:	9788072583188
Edice:	Národní divadlo. Činohra
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	12. 3. 2024 11:2
Číslo položky:	787999

O autorovi

Julius Zeyer

Julius Zeyer byl český prozaik, dramatik a básník, přední představitel lumírovské generace. Rovněž je označován za jednoho z nejvýraznějších českých novoromantiků či předchůdce dekadentů. Jeho bratr byl český novorenesanční architekt Jan Zeyer z generace Národního divadla, který v letech 1873–1880 spolupracoval s architektem Antonínem Wiehlem, vůdčí osobností novorenesance navazujícího na tradici české renesance 16. století. Náměty čerpal nejčastěji z dávné historie, mytologie, bájí a pověstí, a to nejen českých, ale i evropských – především starogermánských, starorománských a slovanských. Jeho poezie je převážně epická a má často nostalgický ráz. Ve svém literárním díle, ať už se jedná o prózu či poezii, si vysnil vlastní svět, který měl s realitou jen málo společného. Tento fiktivní svět byl i se svými hodnotami a pravidly pravým opakem tehdejšího provinciálního českého maloměšťáctví, se kterým přicházel Zeyer denně do styku a které tolik nenáviděl. Mnohdy odrážel hlubokou krizi citlivého idealisty v pragmaticky založené měšťácké společnosti. „Protiklady a vztahy naděje a zklamání, smyslového okouzlení a touhy překonat niternou myšlenkovou pomíjivost tohoto okouzlení tvoří dominantu celého Zeyerova díla.“ V jeho díle se také často objevuje motiv silného citového přátelství mezi muži a až eroticky laděné popisy krásy mladých mužů . Na základě těchto faktů a pečlivého rozboru jeho díla došla řada literárních vědců a historiků k závěru, že Julius Zeyer byl s největší pravděpodobností homosexuál či snad bisexuál. Této teorii nasvědčuje i Zeyerova osobní korespondence, v níž se opakovaně zmiňuje o jakémsi svém velkém a strašném tajemství, o svých pocitech osamělosti, smutku a vyděděnosti ze společnosti. Pravdou také je, že se nikdy neoženil a není an...

Více od autora