Richard Wagner
Putování k Beethovenovi

1927 | Nakladatelství Václav Čechák

Překladatel Wagnerovy novely, muzikolog Mirek Očadlík v doslovu ke knize v roce 1927 uvedl:„Novela Putování k Beethovenovi má v řadě spisů Richarda Wagnera výjimečné místo. Vznikla v roce 1840 za Wagnerova pobytu v Paříži a vyšla v Gazette musicale. Souvisí s ní ještě druhá novela, Ein Ende´in Paris. Obě pak tvoří dohr…omady souvislý literární celek, nazvaný Ein deutscher Musiker in Paris.

V době vzniku těchto novel, kdy Wagner v Paříži, kde doufal dosíci úspěchů Rienzim, živořil a živil se skládáním kvapíků a aranžováním směsí a úprav, v této bídě a ponížení byl mu záchranou opravdu Beethoven. Pod řízením ředitele pařížské konservatoře Habenecka byla studována IX. symfonie. Wagner ji vyslechl a otřes, který v něm způsobila, mu ukázal již podruhé v životě cestu k Beethovenovi.

Bezprostředně vznikla jeho faustovská ouvertura a novela Putování k Beethovenovi. Touto literární formou dokumentoval Wagner své tehdejší umělecké názory, jichž je tato novela prvním programovým hlasatelem. Dává v ní promlouvat Beethovenovi svými slovy, dosud jen matně formulujícími plány velkého budoucího uměleckého tvoření.

Aby měla věc větší váhu, prohlásil Wagner tuto novelku za práci svého přítele, hudebníka, jenž v Paříži takřka zemřel hlady. Tím naznačil větší pravděpodobnost vylíčeného, protože on sám neměl v životě příležitosti, aby se setkal s Beethovenem osobně. Celá řada autobiografických narážek, dobových poznámek, a celý romantický charakter této novely je dokladem k poznání Wagnerovy osobnosti v době prvních rozmachů tvoření.“

Novela je skutečně „pouhou“ uměleckou fikcí: oba skladatelé se nikdy nesetkali: Beethoven zemřel ve Vídni 26. března 1827, kdy bylo Wagnerovi pouhých třináct let – Richard W. se narodil 22. května 1813 v Lipsku. Překladatel Wagnerovy novely, muzikolog Mirek Očadlík v doslovu ke knize v roce 1927 uvedl:„Novela Putování k Beethovenovi má v řadě spisů Richarda Wagnera výjimečné místo. Vznikla v roce 1840 za Wagn…erova pobytu v Paříži a vyšla v Gazette musicale. Souvisí s ní ještě druhá novela, Ein Ende´in Paris. Obě pak tvoří dohromady souvislý literární celek, nazvaný Ein deutscher Musiker in Paris.

V době vzniku těchto novel, kdy Wagner v Paříži, kde doufal dosíci úspěchů Rienzim, živořil a živil se skládáním kvapíků a aranžováním směsí a úprav, v této bídě a ponížení byl mu záchranou opravdu Beethoven. Pod řízením ředitele pařížské konservatoře Habenecka byla studována IX. symfonie. Wagner ji vyslechl a otřes, který v něm způsobila, mu ukázal již podruhé v životě cestu k Beethovenovi.

Bezprostředně vznikla jeho faustovská ouvertura a novela Putování k Beethovenovi. Touto literární formou dokumentoval Wagner své tehdejší umělecké názory, jichž je tato novela prvním programovým hlasatelem. Dává v ní promlouvat Beethovenovi svými slovy, dosud jen matně formulujícími plány velkého budoucího uměleckého tvoření.

Aby měla věc větší váhu, prohlásil Wagner tuto novelku za práci svého přítele, hudebníka, jenž v Paříži takřka zemřel hlady. Tím naznačil větší pravděpodobnost vylíčeného, protože on sám neměl v životě příležitosti, aby se setkal s Beethovenem osobně. Celá řada autobiografických narážek, dobových poznámek, a celý romantický charakter této novely je dokladem k poznání Wagnerovy osobnosti v době prvních rozmachů tvoření.“

Novela je skutečně „pouhou“ uměleckou fikcí: oba skladatelé se nikdy nesetkali: Beethoven zemřel ve Vídni 26. března 1827, kdy bylo Wagnerovi pouhých třináct let – Richard W. se narodil 22. května 1813 v Lipsku.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	61
Jazyk:	česky
Překladatel:	Mirko Očadlík
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	25. 1. 2026 10:14
Číslo položky:	1547848

O autorovi

Richard Wagner

Wilhelm Richard Wagner byl německý hudební skladatel, dramatik, básník, spisovatel, divadelní režisér a dirigent, výrazný představitel hudebního romantismu. Mezi jeho nejznámější díla patří opery Rienzi, Bludný Holanďan, Tannhäuser, Lohengrin, Tristan a Isolda, Mistři pěvci norimberští, operní tetralogie Prsten Nibelungův a jeho poslední opera Parsifal. Mnoho let žil mimo Německo – především v Rize , Francii, Rakousku a Itálii. Nejdelší období však strávil ve Švýcarsku, kde se usadil poté, když po nezdařené revoluci v roce 1848 musel uprchnout z Německa. Několikrát navštívil i Čechy – především Prahu, kde uvedl některá svá díla. Měsíc strávil i v Teplicích; výlet na hrad Střekov jej inspiroval ke složení opery Tannhäuser. V Bayreuthu mu bylo v roce 1873 umožněno s pomocí bavorského krále Ludvíka II. postavit pro inscenace svých oper divadlo s tehdy vynikající akustikou a založit zde tradici Hudebních slavností v Bayreuthu , které si svoji světovou proslulost udržují až dodnes. Pro skladatelovy protižidovské názory bylo jeho dílo již za Německého císařství jednostranně posuzováno a zejména v období nacismu přímo zneužito. Wagner bývá spojován s Adolfem Hitlerem z toho důvodu, že Wagnerova snacha Winifred Marjorie Wagner byla dlouholetou Hitlerovou osobní přítelkyní. Narodil se 22. května 1813 v Lipsku jako osmé dítě policejního úředníka Carla Friedricha Wagnera a dcery pekaře Johanny Rosine Wagnerové, roz. Pätzové . Šest měsíců po jeho narození, 23. listopadu 1813, zemřel jeho otec na tyfus. V srpnu 1814 se jeho matka znovu provdala za herce a básníka Ludwiga Geyera , který se ujal celé rodiny a kterého si Wagner sám velice vážil. Johanna Rosine Wagnerová měla s Geyerem ještě dceru Cäcilii . Objevily se také spekulace, že by Geyer mohl být dokonce jeho biologickým otcem, nebyly a...

Více od autora