Gaston Bachelard
Psychoanalýza ohně

1994 | Nakladatelství Mladá fronta

V eseji autor domýšlí řadu podnětů ze své starší práce Formování vědeckého ducha a zároveň přechází z oblasti vědění k poezii. V osobitém psychoanalytickém výkladu snění u ohně dospívá k nástinu své filosofie básnického obrazu, kterou pak rozvíjí v knize Voda a sny . V eseji autor domýšlí řadu podnětů ze své starší práce Formování vědeckého ducha a zároveň přechází z oblasti vědění k poezii. V osobitém psychoanalytickém výkladu snění u ohně dospívá k nástinu své …filosofie básnického obrazu, kterou pak rozvíjí v knize Voda a sny .

Vyberte kus

Stav

Mírně opotřebená

vybledlý hřbet, V textu podtrháno tužkou, V textu podtrháno propiskou, vpisky tužkou, vpisky propiskou

Skladem pro e-shop

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	599 Kč
	Stav Mírně opotřebená vybledlý hřbet, V textu podtrháno tužkou, V textu podtrháno propiskou, vpisky tužkou, vpisky propiskou	Skladem pro e-shop	399 Kč

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, vybledlý hřbet, V textu podtrháno tužkou, V textu podtrháno propiskou, vpisky tužkou, vpisky propiskou
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	127
Jazyk:	česky
ISBN10:	8020405054
ISBN:	9788020405050
Edice:	12. svazek ed. 12. svazek ed. Váhy
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	12. 9. 2025 11:37
Číslo položky:	1386783

O autorovi

Gaston Bachelard

Gaston Bachelard byl francouzský filosof a spisovatel 20. století. Zabýval se hlavně filosofií vědy, epistemologií a poetikou, protože vědu a básnickou imaginaci pokládal za dvě rovnocenné cesty lidského růstu. Bachelard se narodil v chudé rodině, po maturitě a vojenské službě pracoval od roku 1907 v Paříži na poště a ve volném čase studoval matematiku, fyziku a chemii. Tři roky strávil na frontě a byl vyznamenán Válečným křížem za statečnost. Po válce dokončil studia a v letech 1919 až 1930 učil v Bar-sur-Aube fyziku a chemii. Zároveň studoval filosofii a promoval 1927 disertací O aproximativním poznání. Roku 1930 nastoupil na univerzitu v Dijonu a roku 1940 se stal profesorem dějin a filosofie vědy na pařížské Sorbonně. Roku 1951 byl vyznamenán Řádem čestné legie a 1955 byl zvolen členem Académie des sciences morales et politiques. Měl dceru Suzanne Bachelard . Spolu s ní je pochován na hřbitově v obci Bar-sur-Aube. Bachelard byl ve vědě i ve filosofii autodidakt a řada jeho knih má blízko k poezii. Jeho rané práce se týkají filosofie vědy: kolem roku 1900 došlo ve vědě k několika převratným proměnám pohledu na svět a Bachelard se tuto schopnost vidět nově snažil uplatnit i ve filosofii. Jak vědy musí i filosofie být tvořivou činností, musí být otevřená novým náhledům. Bachelard se hlásil k Descartovu racionalismu, ale jak empirismus tak racionalismus mohou postihnout jen jisté stránky skutečnosti. Filosofie potřebuje vědu a věda potřebuje filosofii, aby věděla, co dělá. Empirické a teoretické poznání se tedy doplňují a podmiňují a Bachelard hovoří o „surracionalismu“. Vědecké poznání se od běžného smyslového poznání ostře liší tím, že je založeno na hypotézách, že je kritické a nezaujaté. Není spojité, nýbrž podléhá „mutacím“, kdy se vědci musí zbavit „epistemologických bariér“ ; proto jsou dějiny vědy plné „epistemologických přeryvů“. Ani skutečnost a zej...

Více od autora