František Neužil
Prsten

1959 | Nakladatelství Mladá fronta

Historický román o životě lidí na Slavkovsku krátce po napoleonských válkách. Motivy milostné, romanticky dobrodružné a psychologické jsou v této rozsáhlé epické práci sjednoceny vylíčením jedné z nesčetných selských bouří, ke které sedláky dohnal hlad a krutost cizáckých feudálů i jejich pomahačů. Vzpoura končí jako v…šechny tehdejší rebelie bezohlednými represáliemi a jenom jednomu z jejích inspirátorů, anarchistickému jednotlivci, napoleonskému vojáku, se podaří uprchnout. Historický román o životě lidí na Slavkovsku krátce po napoleonských válkách. Motivy milostné, romanticky dobrodružné a psychologické jsou v této rozsáhlé epické práci sjednoceny vylíčením jedné z nes…četných selských bouří, ke které sedláky dohnal hlad a krutost cizáckých feudálů i jejich pomahačů. Vzpoura končí jako všechny tehdejší rebelie bezohlednými represáliemi a jenom jednomu z jejích inspirátorů, anarchistickému jednotlivci, napoleonskému vojáku, se podaří uprchnout.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	49 Kč
	Stav Dobrý lehce zkosený hřbet	Skladem pro e-shop	45 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	443
Jazyk:	česky
Edice:	93. svazek ed. 93. svazek ed. Boje
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	24. 5. 2025 12:58
Číslo položky:	1244263

O autorovi

František Neužil

František Neužil, známý také pod řadou pseudonymů jako Franta Pozořický nebo Fráňa Jezer, – 22. listopadu 1995 Brno) byl český básník, romanopisec, autor knih pro mládež, učitel, archivář a redaktor. Narodil se v Jezerech u Brna . V Brně navštěvoval učitelský ústav, na kterém maturoval v roce 1926. Později studoval při zaměstnání pedagogickou fakultu brněnské univerzity . Učil v Šumvaldě u Uničova, v Novém Jičíně, Pozořicích, Rybníčku u Uničova a Olomouci. V letech 1937–1939 působil jako redaktor Českého slova v Praze. Od roku 1939 učil ve Středoklukách a Kojeticích u Prahy, v Ústí nad Labem , v Orlovicích u Vyškova a v Želči u Prostějova . Před odchodem do důchodu byl několik let ředitelem okresního archivu ve Vyškově. V roce 1967 odešel do penze. Je pochován na hřbitově v Brně-Řečkovicích. Po básnických začátcích, v nichž jednoduše vyjadřoval dojmy a idylické nálady, se soustředil na vesnickou a historickou prózu. Vyšel z ruralismu, od jehož politického zaměření se však distancoval. Romány, jejichž hrdinové jsou sedláci a venkovští dělníci, situoval do rodného kraje a ladil do chmurné tóniny. V padesátých letech 20. století uvedly Literární noviny o jeho tvorbě, že „...Neužilovo poctivé úsilí o dobrou lidovou tvorbu naráželo na nepřesné vidění společenské situace...“

Více od autora