Knihy
Historie
Pověsti a mýty
Pavol Dobšinský
Prostonárodné slovenské povesti

Pavol Dobšinský
Prostonárodné slovenské povesti : Díl 1-3

1973 | Nakladatelství Tatran

Obsažené svazky:

Prostonárodné slovenské povesti 1973 Zväzok I (438 s., 3. vyd.)
Prostonárodné slovenské povesti 1973 Zväzok II (476 s., 3. vyd.)
Prostonárodné slovenské povesti 1973 zväzok III (558 s., 3. vyd.)

Stav

Mírně opotřebená

desky s fleky, vazba prasklá, vše drží, bez obálky, vazba prasklá pouze u druhého svazku

Skladem na prodejně

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, desky s fleky, vazba prasklá, vše drží, bez obálky, vazba prasklá pouze u druhého svazku
Vazba:	pevná
Počet stran:	438 + 476 + 558
Jazyk:	slovensky
Edice:	35. svazek ed. 35. svazek ed. Výber
Vydání:	3. vyd.
Vydáno v:	Bratislava
Vystaveno:	13. 8. 2026 13:44
Číslo položky:	1878516

O autorovi

Pavol Dobšinský

Pavol Dobšinský byl slovenský evangelický kněz, folklorista, básník, spisovatel, překladatel a sběratel lidové slovesnosti, který je řazen do období romantismu a je jedním ze spisovatelů tzv. štúrovské generace. Narodil se v rodině evangelického faráře. Vzdělání získal na gymnáziu v Rožňavě a Miškovci. Od roku 1840 studoval na evangelickém lyceu v Levoči. V roce 1850 úspěšně dostudoval a složil kněžskou zkoušku. V letech 1848–1849 se přidal k revoluční armádě a později se stal vojákem císařského vojska. V letech 1850–1852 působil v Levoči jako asistent u evangelického faráře a etnografa. Díky svému zaměstnavatelovi se začal věnovat sbírání a vydávání slovenské lidové slovesnosti. Od roku 1852 pracoval jako pomocný redaktor v časopisu Slovenské pohľady, později působil jako kaplan, v letech 1858–1861 jako profesor slovenského jazyka a literatury v Banské Štiavnici, a později se usadil v Drienčanech, kde od roku 1861 působil jako farář. Oženil se celkem dvakrát – poprvé si vzal Paulinu Schmidtovou, jeho druhou družkou se stala vdova po Jánovi Čajakovi a sestra Terezie Vansové Adela Medvecká-Čajaková. Začátky jeho literární tvorby se datují ještě do dob jeho studií na evangelickém lyceu. Už v té době psal básně v intencích štúrovské poezie. Byly to zejména variace na lidové písně, vlastenecké a alegorické básně. Soustavně též překládal ze světové poezie. V různých časopisech mu postupně vyšly překlady G. G. Byrona, A. L. Lamartina, A. M. Mickiewicza. Vydával rukopisný časopis Holubica, vydával časopis Sokol, recenzoval almanachy Concordia a Lipa. Jako editor se zasloužil o vydání literárních prací Jána Čajaka, Jána Botty či Ľudovíta Kubániho. Těžiště jeho činnosti spočívá ve folkloristice. Už jako student se zaobíral problematikou lidové slovesnosti. Časopisecky publikoval folkloristické studie a shrnul je do knihy Úvahy o slovenských pověstech . Soustavně sbíral a zapisoval p...

Více od autora

Komentáře ke knize

Načítám obsah knihy…