Božena Němcová, Pavol Dobšinský
Sůl nad zlato : ze sbírek lidových pohádek

1995 | Nakladatelství Ikar

Na stránkách této bohatě ilustrované knižky najdete známé i méně známe klasické pohádky Boženy Němcové. Zavedou Vás do kouzelné říše, kterou obývají stateční princové, zlí draci, krásné princezny, ale i líná děvčata, čerti, ježibaby a další pohádkové postavy. A co je nejdůležitější: v téhle pohádkové zemi vždycky zvítě…zí láska nad nenávistí, dobro nad zlem, odvaha nad zbabělostí a chytrost nad hloupostí. Na stránkách této bohatě ilustrované knižky najdete známé i méně známe klasické pohádky Boženy Němcové. Zavedou Vás do kouzelné říše, kterou obývají stateční princové, zlí draci, krásné princezny, ale… i líná děvčata, čerti, ježibaby a další pohádkové postavy. A co je nejdůležitější: v téhle pohádkové zemi vždycky zvítězí láska nad nenávistí, dobro nad zlem, odvaha nad zbabělostí a chytrost nad hloupostí.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	49 Kč
	Stav Mírně opotřebená	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~ 49 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	119
Jazyk:	česky
ISBN10:	808594443X
ISBN:	9788085944433
Ilustrátor:	Vlado Kardelis
Editor:	Alena Peisertová, Elena Slobodová
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	7. 2. 2026 13:38
Číslo položky:	1606736

O autorech

Božena Němcová

Božena Němcová, rodným jménem Barbora Novotná, později Barbora Panklová byla česká spisovatelka národního obrození. Někdy bývá řazena k pozdnímu romantismu nebo ranému realismu, většinou je však umisťována na rozhraní těchto dvou směrů, případně je označována za autorku, která se těmto zařazením vymyká. Lze též uvažovat o souvislostech se sentimentální estetikou biedermeieru. K jejím čtenáři nejoblíbenějším a nejčtenějším dílům patří prózy Babička a Divá Bára i její pohádky. Božena Němcová také napsala obrazy ze života. Vzdělání, zejména německé, získala v letech 1830–1833 ve Chvalkovicích, svůj český pravopis zdokonalovala až v dospělosti, během prvního pobytu v Praze. Je spojována s emancipačními snahami ženskými i národními. Svým působením si vydobyla pozici české národní patronky a pomyslné strážkyně národní identity. Kromě literárního díla Boženy Němcové je předmětem zájmu také její soukromí, zejména nešťastné manželství a vztahy s muži, ale také bída, politická perzekuce a zdravotní obtíže, jež vedly k její předčasné smrti. Objevily se rovněž hypotézy o nemanželském původu spisovatelky z milostného vztahu šlechtických rodičů. Ve 20. století si Němcová udržovala stálou pozornost umělců i badatelů. Ve 30. a 40. letech 20. století se stala múzou avantgardních básníků, mimo jiné Vítězslava Nezvala, Jaroslava Seiferta a Františka Halase. Přínos Němcové pro českou kulturu zdůrazňovaly osobnosti jako František Xaver Šalda nebo Václav Černý. Také komunističtí autoři jako Zdeněk Nejedlý a Julius Fučík ji označovali za klíčovou autorku českého národa v 19. století. Fučík ji vnímal jako zakladatelku novodobé české prózy. Od 50. let byla ovšem interpretace její tvorby zcela podřízena vládnoucí ideologii. Božena Němcová byla prezentována jako předchůdkyně socialistických myšlenek. Její díla, podobně jako spisy Aloise Jiráska a Josefa Kaje...

Více od autora

Pavol Dobšinský

Pavol Dobšinský byl slovenský evangelický kněz, folklorista, básník, spisovatel, překladatel a sběratel lidové slovesnosti, který je řazen do období romantismu a je jedním ze spisovatelů tzv. štúrovské generace. Narodil se v rodině evangelického faráře. Vzdělání získal na gymnáziu v Rožňavě a Miškovci. Od roku 1840 studoval na evangelickém lyceu v Levoči. V roce 1850 úspěšně dostudoval a složil kněžskou zkoušku. V letech 1848–1849 se přidal k revoluční armádě a později se stal vojákem císařského vojska. V letech 1850–1852 působil v Levoči jako asistent u evangelického faráře a etnografa. Díky svému zaměstnavatelovi se začal věnovat sbírání a vydávání slovenské lidové slovesnosti. Od roku 1852 pracoval jako pomocný redaktor v časopisu Slovenské pohľady, později působil jako kaplan, v letech 1858–1861 jako profesor slovenského jazyka a literatury v Banské Štiavnici, a později se usadil v Drienčanech, kde od roku 1861 působil jako farář. Oženil se celkem dvakrát – poprvé si vzal Paulinu Schmidtovou, jeho druhou družkou se stala vdova po Jánovi Čajakovi a sestra Terezie Vansové Adela Medvecká-Čajaková. Začátky jeho literární tvorby se datují ještě do dob jeho studií na evangelickém lyceu. Už v té době psal básně v intencích štúrovské poezie. Byly to zejména variace na lidové písně, vlastenecké a alegorické básně. Soustavně též překládal ze světové poezie. V různých časopisech mu postupně vyšly překlady G. G. Byrona, A. L. Lamartina, A. M. Mickiewicza. Vydával rukopisný časopis Holubica, vydával časopis Sokol, recenzoval almanachy Concordia a Lipa. Jako editor se zasloužil o vydání literárních prací Jána Čajaka, Jána Botty či Ľudovíta Kubániho. Těžiště jeho činnosti spočívá ve folkloristice. Už jako student se zaobíral problematikou lidové slovesnosti. Časopisecky publikoval folkloristické studie a shrnul je do knihy Úvahy o slovenských pověstech . Soustavně sbíral a zapisoval p...

Více od autora