Martin Buber
Problém člověka

1997 | Nakladatelství Kalich

Filozofická antropologie musí systematicky hledat to, co mnohovrstevnatá lidská bytost zosobňuje. Filozofické poznání člověka je totiž podstatou lidského sebeuvědomění. Člověk porozumí sám sobě. Buber toto východisko vztahuje jako základní měřítko na filozofické koncepce člověka . Jedině poznání sebe sama v rámci vztah…ů ke svým bližním napomůže odhalení podstaty lidské bytosti. V živém mezilidském vztahu lze poznat "bytnost" člověka. Zajímavé dílo význačného myslitele nenáročnou formou přibližuje vývoj filozofické antropologie i méně erudovanému čtenáři. Pc. L1c Filozofická antropologie musí systematicky hledat to, co mnohovrstevnatá lidská bytost zosobňuje. Filozofické poznání člověka je totiž podstatou lidského sebeuvědomění. Člověk porozumí sám sobě. Buber… toto východisko vztahuje jako základní měřítko na filozofické koncepce člověka . Jedině poznání sebe sama v rámci vztahů ke svým bližním napomůže odhalení podstaty lidské bytosti. V živém mezilidském vztahu lze poznat "bytnost" člověka. Zajímavé dílo význačného myslitele nenáročnou formou přibližuje vývoj filozofické antropologie i méně erudovanému čtenáři. Pc. L1c

Stav

Velmi dobrý

Skladem na prodejně

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	159
Jazyk:	česky
ISBN10:	807017109X
ISBN:	9788070171097
Překladatel:	Marek Skovajsa
Vydání:	První vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	11. 12. 2025 15:37
Číslo položky:	1498440

O autorovi

Martin Buber

Martin Buber byl židovský filosof náboženství a překladatel rakouského původu. Podílel se na sionistickém hnutí a zasazoval se o vyrovnání s palestinskými obyvateli Izraele. Martin Buber se narodil ve Vídni v židovské rodině. Jeho děd, Solomon Buber, byl významný učenec, který se věnoval studiu židovských chasidských tradic a Tóry. U něho ve Lvově strávil Martin Buber dětství a studoval zde na polském gymnáziu. Po maturitě roku 1896 studoval ve Vídni, v Lipsku, v Curychu a v Berlíně, a to filosofii, psychologii a germanistiku, mezi jeho učiteli byl i Wilhelm Dilthey a Georg Simmel. Roku 1899 se ve Vídni seznámil s Theodorem Herzlem a připojil se k jeho sionistickému hnutí. Na rozdíl od Herzla, který chtěl založit laický židovský stát, Buberovi šlo především o židovské náboženství a kulturu. V tomtéž roce se oženil a pracoval jako redaktor různých židovských časopisů. Roku 1902 se začal zabývat chasidstvím, jehož životní a náboženská praxe mu byla daleko bližší než politické cíle sionismu. Roku 1904 vydal disertaci o problému individuace, zejména o Jakobu Böhme a Mikuláši Kusánském a věnoval se pak už pouze studiu. Vydal několik sbírek chasidských příběhů a mýtů a pracoval opět jako redaktor. Za první světové války založil výbor na podporu východoevropských Židů. Roku 1921 se spřátelil s Franzem Rosenzweigem a působil v jeho škole. Roku 1923 vydal své nejznámější dílo Já a Ty, věnované filosofii individuálního vztahu s druhou osobou. Od roku 1925 pracoval společně s Rosenzweigem na novém překladu Bible, který se snažil zachovat co nejvíce rysů hebrejského originálu. V letech 1930-1933 byl profesorem židovského náboženství a etiky na univerzitě ve Frankfurtu n. M., na protest proti Hitlerovu převzetí moci však roku 1933 rezignoval a roku 1938 kvůli sílícímu tlaku německého nacismu odjel do Jeruzaléma, kde učil na tamější Hebrejské univerzitě antropologii a sociologii. Po druhé světové válce se ...

Více od autora