Knihy
Příroda a biologie
Geologie, archeologie a mineralogie
Teodor Rotrekl
Přírodopis pro 9. ročník základních devítiletýc...

Teodor Rotrekl: Přírodopis pro 9. ročník základních devítiletých škol

Teodor Rotrekl, Karel Šmirous
Přírodopis pro 9. ročník základních devítiletých škol : Mineralogie, geologie a vývoj života

1977 | Státní pedagogické nakladatelství

Stav

Velmi dobrý

V textu podtrháno tužkou, flíčky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý, V textu podtrháno tužkou, flíčky
Vazba:	pevná
Počet stran:	194, [3] s., [1] obr. příl
Jazyk:	česky
Edice:	Učebnice pro základní devítileté školy, Učebnice pro ZDŠ
Vydání:	13., nezm. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	3. 2. 2026 12:51
Číslo položky:	1599679

O autorech

Teodor Rotrekl

Teodor Rotrekl byl český výtvarník a ilustrátor, věnující se především žánru sci-fi, ale i naučné literatuře pro děti. Theodor Rotrekl se narodil v Brně jako Teodor Rothröckel, ale v roce 1950 si nechal jméno počeštit. Už jako chlapec se zajímal o vědu, techniku a fantastiku. Studoval na gymnáziu a Škole uměleckých řemesel v Brně, v roce 1942 pokračoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, kterou vlivem válečných událostí dokončil až v roce 1949. Nejprve začal v roce 1950 pracovat pro SNDK, kde ilustroval například knihu komunistických pohádek Pavla Kohouta O černém a bílém. V roce 1954 nastoupil do Mladé fronty. Ilustroval řadu vědeckofantastických románů od Stanislava Lema, Františka Běhounka a dalších autorů, pracoval i pro další nakladatelství a časopisy. V roce 1959 se zapojil do umělecké skupiny Radar, která se snažila vytvářet moderní umění proti tehdy upřednostňovanému socialistickému realismu. V roce 1970 byla skupina rozpuštěna. V 70. letech měl kvůli odmítnutí invaze sovětských vojsk zakázáno vystavovat své práce v pražských galériích. Po roce 1980 mohl znovu publikovat a věnoval se prakticky výhradně sci-fi až do své smrti. V roce 1991 žil se svou manželkou Tamarou v Horním Bezděkově. Vystavoval své práce v Divadle Semafor , Galerii Čs. spisovatelů , v Německu , Galerii bratří Čapků , DK Šumperk , DK Jihlava . Poprvé ilustroval v časopise Československý voják v roce 1955, dále byl autorem nástěnných maleb pro poštu v Přelouči. Ilustroval 50 knih, desítky různých publikací i učebnic, stovky čísel časopisů vč. ttl.stránky SF časopisu Ikarie. Zemřel v Horním Bezděkově u Kladna v r. 2004. Jeho obrazy vlastní m.j. i Národní galerie.

Více od autora

Karel Šmirous

Karel Šmirous byl český vědec a průkopník barevné fotografie, jako jediný český fotograf se plně soustředil na barevnou fotografii na autochromu. Černobílé fotografii se Karel Šmirous věnoval od dvanácti let. Po studiu na reálce chtěl pokračovat studiem malby, na rozhodnutí svého otce ale začal studovat chemii. V době studia na c. k. České vysoké škole technické v Praze v letech 1908–1912 se setkal s autochromem a začal se systematicky věnovat barevné fotografii. Jeho pohled na Český Krumlov z roku 1908 publikovalo nakladatelství Minerva v roce 1910 jako pravděpodobně první českou barevnou pohlednici z autochromu. Zkušenosti v oboru fotografie Karel Šmirous získal od nejstaršího krumlovského fotografa Josefa Seidla. Spolu fotografovali Český Krumlov, ale i cestovali po Šumavě a fotografovali v Boubínském pralese. Cit pro uměleckou fotografii a kompozici rozvíjela i jeho matka, která sama ze záliby vystudovala malířství u Amalie Mánesové, sestry Josefa Mánesa. Studia chemie v oboru barvířství a barvářství později umožnila Karlu Šmirousovi experimentovat s přenosem barevné fotografie na papír. Zkušenosti v oboru si prohluboval i v Německu a ve Francii. Roku 1913 se seznámil s bratry Lumièrovými, vynálezci autochromu, se kterými pro množství společných zájmů zůstal v kontaktu až do konce jejich života. Po získání titulu doktora roku 1914 se stal asistentem profesora Emila Votočka. Pokusy s barevným tiskem prováděl v letech 1915–1918 a po válce byl vyslán národohospodářským ústavem při České Akademii do laboratoří bratří Lumièrů a do Spojených francouzských barvíren. Zde pracoval během kariéry několikrát a v roce 1931 tam vyřešil způsob barevného zvětšování při umělém světle. Jeho dlouholetý výzkum přenosu barevné fotografie na papír byl korunován úspěchem ve formě vynálezu procesu hydrotypie, kterou patentoval roku 1921. Za tento vynález a fotografie zhotovené touto technikou dostal roku 1937 zlatou medaili n...

Více od autora