Knihy
Knižní kultura a typografie
Typo Avantgarda
Multatuli
Příběh malého Waltra Pieterse

Multatuli
Příběh malého Waltra Pieterse - (De Geschiedenis van Woutertje Pieterse)

1932 | Nakladatelství Družstevní práce

„Příběh malého Waltra Pieterse“ je románový celek jasně autobiografických rysů, obsažený v sedmisvazkových autorových „Myšlenkách“. Tato kniha o bloudění mladé bytosti, toužící po dobru, ohrožované nejedním zlem a zachráněné vždyznovu tajemnou Fancy – básníkovým zosobněním světa poezie, není však jen zbeletrisovanou st…udií dětství a dospívání. Jak se od autora „Maxe Havelaara“ nedalo ani jinak čekat, nastavil i v tomto příběhu kritické zrcadlo svému prostředí a své době a vykreslil v něm realisticky nejen ovzduší nemajetné amsterodamské rodiny, žijící a vychovávající své děti v začarovaném kruhu všemožných předsudků a nezdravé poníženosti před mocnými, nýbrž i mnohem přirozenější život příslušníků chudiny, představované pradlenou a její dcerou. S těmito hlavními hrdiny poznáváme i zbohatlicky nadutou, necitelnou a omezenou kupeckou rodinu Kopperlithů, prostého dobráka pátera Jansena, vzdělaného poctivce doktora Holsmu, hloupého učitele – a dohromady máme před sebou obraz celé tehdejší holandské společnosti, obraz živý, jasný, platný, i když jeho autor pouze odkryl chyby, ale nedovedl najít východisko.

Z „Myšlenek“ vybral J. van den Bergh von Eysinga-Elias. „Příběh malého Waltra Pieterse“ je románový celek jasně autobiografických rysů, obsažený v sedmisvazkových autorových „Myšlenkách“. Tato kniha o bloudění mladé bytosti, toužící po dobru, ohrožované ne…jedním zlem a zachráněné vždyznovu tajemnou Fancy – básníkovým zosobněním světa poezie, není však jen zbeletrisovanou studií dětství a dospívání. Jak se od autora „Maxe Havelaara“ nedalo ani jinak čekat, nastavil i v tomto příběhu kritické zrcadlo svému prostředí a své době a vykreslil v něm realisticky nejen ovzduší nemajetné amsterodamské rodiny, žijící a vychovávající své děti v začarovaném kruhu všemožných předsudků a nezdravé poníženosti před mocnými, nýbrž i mnohem přirozenější život příslušníků chudiny, představované pradlenou a její dcerou. S těmito hlavními hrdiny poznáváme i zbohatlicky nadutou, necitelnou a omezenou kupeckou rodinu Kopperlithů, prostého dobráka pátera Jansena, vzdělaného poctivce doktora Holsmu, hloupého učitele – a dohromady máme před sebou obraz celé tehdejší holandské společnosti, obraz živý, jasný, platný, i když jeho autor pouze odkryl chyby, ale nedovedl najít východisko.

Z „Myšlenek“ vybral J. van den Bergh von Eysinga-Elias.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	874, [II]
Jazyk:	česky
Překladatel:	Lída Faltová
Edice:	93. svazek ed. 93. svazek ed. Živé knihy. A
Vydání:	Světová knihovna (SNKLU, Odeon, do 1990)
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	22. 6. 2022 9:14
Číslo položky:	353257

O autorovi

Multatuli

Multatuli, vlastním jménem Eduard Douwes Dekker , byl nizozemský spisovatel. Do češtiny byl mimo jiné přeložen jeho světoznámý román Max Havelaar. Eduard Douwes Dekker pracoval jako koloniální úředník v Nizozemské východní Indii , kam dorazil v devatenácti letech, a kde se dle jeho vlastních slov jeho „duše probudila“, ale kde byl také svědkem zlořádu pod taktovkou nizozemské koloniální vlády. Jeho nejznámějším dílem je kritický román Max Havelaar , ve kterém na základě vlastních zkušeností odsoudil zacházení nizozemských úředníků a domorodých vládců s místními obyvateli. Při vydání této knihy poprvé použil pseudonym Multatuli, který pochází z latinského „multa tuli“, což znamená „mnoho jsem trpěl“. V červnu 2002 prohlásila Společnost pro nizozemskou literaturu Maxe Havelaara za nejvýznamnější nizozemsky psané literární dílo všech dob. V roce 2004 skončil Multatuli na třicátém čtvrtém místě v anketě Největší Nizozemec. Eduard Douwes Dekker se narodil v amsterdamské ulici Korsjespoortsteeg, ve které se dnes nachází Multatuliho muzeum, do rodiny hlásící se k mennonitům. Jeho otec, Engel Douwes Dekker, byl lodní kapitán a jeho matka, Sietske Eeltjes Klein, žena v domácnosti. Eduard byl inteligentní dítě, navštěvoval latinskou školu. Již velmi brzy si kladl kritické otázky ohledně víry a psal básně. Po dvou, nebo třech letech z latinské školy odešel, aniž by studia dokončil, a v roce 1838 odcestoval na palubě lodi, které velel jeho otec, do Nizozemské východní Indie, do jejíhož hlavního města ležícím na ostrově Jáva, Batávie, dorazili roku 1839. Eduard Douwes Dekker tam nastoupil do služeb nizozemské správy jako nižší úředník Účetního dvora. V následujících letech se dočkal povýšení, i když se mu práce s financemi příliš nezamlouvala. Batávie, kde rok a půl vedl veselý a činorodý život daleko...

Více od autora