Jan Krůta
Pravdě do očí

1985 | Nakladatelství Československý spisovatel

Nový román Jana Krůty, autora úspěšné prózy Šúbidy blues, má zdánlivě fantaskní rámec: zvířata se chopí vlády nad planetou a zařizují život na ní podle svých potřeb. Lidé jsou umístěni v rezervacích, částečně jako krmivo pro masožravá zvířata. Vybraný vzorek – trojgenerační rodina – je zkoumán v Zahradě moudrosti, obdo…bě zoologické zahrady, jako ukázka životního stylu a chování druhu homo sapiens.
Próza má výrazný satirický charakter – ukazuje dnešního českého člověka v jeho relativně typickém prostředí, v panelové kóji 2+1. Cílem výzkumu je vychovat v zajetí živé lidské mládě a usměrňovat vývoj člověka pro "zvířecí" účely v nové éře na Zemi.
Konfrontace tří typických životních postojů , představujících "vesmír" průměrného českého člověka 20. století, je nejvážnější a nejzdařilejší stránka díla. Zde se autor pohybuje v naprosté realitě a přináší osobitý vklad k obrazu našich současníků. Ironie a sarkasmus se nevybíjejí ve šklebu a odsudku svým způsobem zdeformovaných postav, ale ustalují se v objektivním a chápavém pohledu na ně. Nový román Jana Krůty, autora úspěšné prózy Šúbidy blues, má zdánlivě fantaskní rámec: zvířata se chopí vlády nad planetou a zařizují život na ní podle svých potřeb. Lidé jsou umístěni v rezervacích, …částečně jako krmivo pro masožravá zvířata. Vybraný vzorek – trojgenerační rodina – je zkoumán v Zahradě moudrosti, obdobě zoologické zahrady, jako ukázka životního stylu a chování druhu homo sapiens.
Próza má výrazný satirický charakter – ukazuje dnešního českého člověka v jeho relativně typickém prostředí, v panelové kóji 2+1. Cílem výzkumu je vychovat v zajetí živé lidské mládě a usměrňovat vývoj člověka pro "zvířecí" účely v nové éře na Zemi.
Konfrontace tří typických životních postojů , představujících "vesmír" průměrného českého člověka 20. století, je nejvážnější a nejzdařilejší stránka díla. Zde se autor pohybuje v naprosté realitě a přináší osobitý vklad k obrazu našich současníků. Ironie a sarkasmus se nevybíjejí ve šklebu a odsudku svým způsobem zdeformovaných postav, ale ustalují se v objektivním a chápavém pohledu na ně.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

ex libris původního majitele

Skladem pro e-shop

	Stav Velmi dobrý ex libris původního majitele	Skladem pro e-shop	~~49 Kč~~ 39 Kč
	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~49 Kč~~ 39 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý, ex libris původního majitele
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	231
Jazyk:	česky
Edice:	Žatva
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	6. 1. 2025 9:58
Číslo položky:	1099113

O autorovi

Jan Krůta

Jan Krůta je český textař, publicista a spisovatel, od března 2019 člen Rady Českého rozhlasu. Vystudoval český jazyk a tělesnou výchovu na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Působil jako učitel, v roce 1970 však musel zaměstnání z politických důvodů opustit. Následně začal pracovat jako redaktor Sedmičky pionýrů, od roku 1972 byl deset let kulturním redaktorem Mladého světa, poté pracoval velmi krátce jako redaktor časopisu Ohníček a s přestávkami až do roku 2002 jako šéfredaktor časopisu Sluníčko. Na jaře roku 1989 byl spoluzakladatelem a později ředitelem mediální firmy Bonton, a.s. Pracuje jako textař a spisovatel, jeho texty zpívá celkem asi 80 interpretů a kapel. Především se jedná o Dalibora Jandu, pro něhož složil například texty k písním „Hurikán“ a „Kde jsi?“. Celkem složil více než 1 300 textů, mimo jiné také pro Hanu Zagorovou, Helenu Vondráčkovou, Karla Gotta, Michala Davida a Hanu Hegerovou a další. Dále je rovněž autorem 32 knih pro děti i dospělé. Působí ve své umělecké agentuře Arcadia Art Agency a externě spolupracoval s Českým rozhlasem jako občasný autor a moderátor nedělního Dobrého rána na stanici Dvojka. Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 kandidoval v Praze jako nestraník na 4. místě kandidátky hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury. Dne 27. března 2019 byl ve druhém kole volby zvolen Poslaneckou sněmovnou PČR novým členem Rady Českého rozhlasu. Jeden z poslanců při volbě upozorňoval, že jeho jméno je spojeno s normalizačním textem „Případ Magor“ z prosince 1976, ve kterém „kolektiv redakce Mladého světa“ hanil skupinu Plastic People. V roce 1990 autor Roman Lipčík v obsáhlém článku Případ underground) uvedl, že skutečným autorem byl právě Krůta. Jan Krůta v knize Klec na slavíky ) podrobně rozebírá vznik uvedeného článku a připomíná, že byl pouze autorem několika řádků hodnocení předložených písní....

Více od autora