Knihy
Umění a architektura
Hudba
Otakar Jeremiáš
Praktické poklyny k dirigování

Otakar Jeremiáš: Praktické poklyny k dirigování

Otakar Jeremiáš
Praktické pokyny k dirigování

1959 | Nakladatelství Panton

Příručka seznamuje s nejdůležitějšími principy taktovací techniky, s jejich některými zvláštnostmi i obtížemi a osvětluje úkoly dirigenta, tj. udržení taktu i tempa, pojetí skladby a její propracovaní po stránce zvukové, stavební i slohové. Příručka seznamuje s nejdůležitějšími principy taktovací techniky, s jejich některými zvláštnostmi i obtížemi a osvětluje úkoly dirigenta, tj. udržení taktu i tempa, pojetí skladby a její propracovaní… po stránce zvukové, stavební i slohové.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	59
Jazyk:	česky
Edice:	Čtení o hudbě
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	4. 6. 2021 14:13
Číslo položky:	191349

O autorovi

Otakar Jeremiáš

Otakar Jeremiáš byl český hudební skladatel a dirigent. Narodil se v Písku v rodině regenschoriho Bohuslava Jeremiáše. Byl všestranným instrumentalistou . Základy k hudbě mu dala matka, později konzervatoř. Vystudoval hru na varhany u Josefa Kličky a teorii a skladbu u Karla Steckera. Soukromě studoval hru na violoncello u Jana Buriana. Pro nedovolené účinkování v klavírním triu v Písku byl v roce 1909 ze školy vyloučen a studoval skladbu u Vítězslava Nováka . V období 1910–1912 byl violoncellistou České filharmonie. V letech 1913–1928 působil na hudební škole v Českých Budějovicích a po smrti svého otce se stal jejím ředitelem. V roce 1920 založil pokrokové pěvecké sdružení Foerster, kde byl až do roku 1928 sbormistrem. Příležitostně řídil operní představení v Jihočeském divadle a uváděl zde velká kantátová díla a sborové koncerty. Velký úspěch měla jeho opera Bratři Karamazovi uvedená v roce 1928 v Národním divadle. V letech 1929–1945 byl dirigentem rozhlasového symfonického orchestru Radiojournalu v Praze.kde vyvíjel činnost také v programovém vedení. Z původně zábavní organizace se mu podařilo vytvořit přední symfonické těleso schopné dokonale reprodukovat díla všech slohů a směrů Od roku 1945 byl členem užšího vedení umělecké správy opery ND. V březnu roku 1946 byl jmenován šéfem opery Národního divadla v Praze. Později byl na krátkou dobu odvolán a znovu ve funkci pokračoval po únoru 1948. Z důvodu nemoci však v listopadu 1949 působení ve funkci šéfa opery přerušil, avšak v ND působil až do roku 1955 . V roce 1949 se stal předsedou Svazu čs.skladatelů, v roce 1950 byl předsedou hud. festivalu Pražské jaro. Pracoval rovněž ve Společnosti O.Ostrčila a Společnosti Z.Fibicha. Jeho manželkou byla od roku 1935 sólistka opery ND Marie Bu...

Více od autora