Knihy
Poezie
Česká poezie
Josef Hora
Pracující den a jiné básně

Josef Hora
Pracující den a jiné básně

1952 | Nakladatelství Orbis

V bouřlivých letech popřevratových, kdy se rozhodovalo o osudu socialistické revoluce a lidu, postavil se Hora na levé, marxistické křídlo sociální demokracie a s ním pak do řad založené Komunistické strany Československa. Toto velké rozhodnutí znamenalo zároveň i zmobilisování a rozkvět jeho tvůrčích vloh a uměleckých… sil. Jeho talen t dostává velký ideový podnět, pevnou oporu v živé skutečnosti. Jeho poesie přijímá nové bojovné poslání, roste s těmito velkými úkoly a nabývá též nového širokého ohlasu. Tuto novou poesii, jdoucí v prvních řadách proletariátu a pod praporem revoluce, představují sbírky, jež jsou také vrcholem Horovy básnické tvorby, Pracující den, Srdce a vřava světa a Bouřlivé jaro. Tyto tři sbírky spolu s pozdější knihou Mít křídla, v níž Hora nejsilněji formuluje víru v pokrokovou sílu lidské práce, která přebuduje společnost a přemění člověka, se staly také základem tohoto svazku, který má charakterisovat básníka, jenž sice později opustil třídní základnu, smířil se s tím, co dříve nenáviděl, ba stal se básníkem třídního smíru, jenž však je jedním z představitelů velkého rozmachu české poesie v 20. letech tohoto stol. V bouřlivých letech popřevratových, kdy se rozhodovalo o osudu socialistické revoluce a lidu, postavil se Hora na levé, marxistické křídlo sociální demokracie a s ním pak do řad založené Komunistické …strany Československa. Toto velké rozhodnutí znamenalo zároveň i zmobilisování a rozkvět jeho tvůrčích vloh a uměleckých sil. Jeho talen t dostává velký ideový podnět, pevnou oporu v živé skutečnosti. Jeho poesie přijímá nové bojovné poslání, roste s těmito velkými úkoly a nabývá též nového širokého ohlasu. Tuto novou poesii, jdoucí v prvních řadách proletariátu a pod praporem revoluce, představují sbírky, jež jsou také vrcholem Horovy básnické tvorby, Pracující den, Srdce a vřava světa a Bouřlivé jaro. Tyto tři sbírky spolu s pozdější knihou Mít křídla, v níž Hora nejsilněji formuluje víru v pokrokovou sílu lidské práce, která přebuduje společnost a přemění člověka, se staly také základem tohoto svazku, který má charakterisovat básníka, jenž sice později opustil třídní základnu, smířil se s tím, co dříve nenáviděl, ba stal se básníkem třídního smíru, jenž však je jedním z představitelů velkého rozmachu české poesie v 20. letech tohoto stol.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	216
Jazyk:	česky
Edice:	33. svazek ed. 33. svazek ed. Národní knihovna
Vydání:	I. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	4. 8. 2025 14:14
Číslo položky:	1330178

O autorovi

Josef Hora

Josef Hora byl český básník, překladatel, novinář a literární kritik. In memoriam byl jako první jmenován národním umělcem. Narodil se v Dobříni u Roudnice nad Labem, ale v roce 1893 se rodina přestěhovala do Prahy. Po dalších třech letech se však rodiče rozešli a mladý Josef se společně s matkou odstěhoval k tetě do Roudnice, kde vystudoval gymnázium. Během tohoto období také v časopise Vesna poprvé publikoval své verše. Po maturitě odešel do Prahy na práva, kam však trvale přesídlil až v roce 1919. Vstoupil do redakce Práva lidu, v roce 1921 přešel k Rudému právu, kde vedl kulturní rubriku. Od roku 1926 byl zároveň jeho odpovědným redaktorem. Po rozchodu s komunistickou stranou přešel do kulturní rubriky Českého slova. Působil též v časopisech Moderní revue, Zvon a později vydával vlastní časopis Plán. Podílel se na Literárních novinách. Po rozchodu s komunisty postupně přešel od stranického novinaření k publicistice, založil sbírku drobnějších monografií Postavy a dílo, do které přispěl svazečkem o K. Tomanovi . Pro jeho dílo mělo velký význam cestování – navštívil Itálii, SSSR, Německo, Francii, Estonsko, Maďarsko a Jugoslávii. Válku prožil těžce nemocný. Zemřel krátce po osvobození, pohřben byl na vyšehradském Slavíně. Znaky jeho proletářské poezie jsou poměrně podobné Wolkerovým, ale Hora nepsal balady, nýbrž lyriku. Samozřejmě, že od Pracujícího dne se jeho proletářská poezie vyvíjela, ale ani ne tak svým smyslem, vývoj byl spíše literární. Souběžně s proletářskou poezií vyšly romány, které nedosahují úrovně autorových básní: V dalších sbírkách již Hora opouštěl proletářskou poezii. Hora byl vynikající překladatel z ruštiny, přeložil Puškinova Evžena Oněgina, dále překládal Lermontova, Jesenina a Pasternaka, pořídil také výbor ze slovinské poezie: Hvězdy nad Triglavem. Josef Hora byl 22. června 1945, den po své smrti, jmenován prvním národním umělcem. Je také nositel...

Více od autora