Bolesław Prus
Povídky : Andělka a jiné - II

1952 | Slovanské nakladatelství

13 povídek pol. spisovatele , spadajících vznikem i dějem do 80. let 19. stol. Nejdelší z povídek, rozsahem i látkou se blížící románu, Andělka, vypráví o děvčátku, jehož smrt zavinil rozvrat v rodině. Na příkladu pana Jana, otce Andělčina, ukázal P. mravní a hmotné chátrání pol. šlechty, která promarnila jmění a prodá…vala půdu Němcům. - City opuštěných a trpících dětí jsou vylíčeny také v povídkách Flašinet a Hříchy dětství. - V povídkách Živý telegraf, O prázdninách, Sen, je vyjádřen typický P. postřeh, že lidský soucit a porozumění pro pomoc v nouzi je dán pouze chudým a utiskovaným. - Hlubokým sociálním citem a sympatiemi s chudými je proniknuta povídka Vesta. - Zlozvyk měšťáckého klepaření pranýřuje povídka Lékařovo vyprávění. 13 povídek pol. spisovatele , spadajících vznikem i dějem do 80. let 19. stol. Nejdelší z povídek, rozsahem i látkou se blížící románu, Andělka, vypráví o děvčátku, jehož smrt zavinil rozvrat v rodině…. Na příkladu pana Jana, otce Andělčina, ukázal P. mravní a hmotné chátrání pol. šlechty, která promarnila jmění a prodávala půdu Němcům. - City opuštěných a trpících dětí jsou vylíčeny také v povídkách Flašinet a Hříchy dětství. - V povídkách Živý telegraf, O prázdninách, Sen, je vyjádřen typický P. postřeh, že lidský soucit a porozumění pro pomoc v nouzi je dán pouze chudým a utiskovaným. - Hlubokým sociálním citem a sympatiemi s chudými je proniknuta povídka Vesta. - Zlozvyk měšťáckého klepaření pranýřuje povídka Lékařovo vyprávění.

Stav

Mírně opotřebená

zkosený hřbet, stránky s flíčky, vazba povolená

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, zkosený hřbet, stránky s flíčky, vazba povolená
Vazba:	pevná
Počet stran:	353
Jazyk:	česky
Edice:	9. svazek ed. 9. svazek ed. Knihovna slovanských klasiků, 3. svazek ed. 3. svazek ed. Vybrané spisy Boleslava Prusa, Knihovna slovanský klasiků
Vydání:	První vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	6. 1. 2025 13:19
Číslo položky:	1099556

O autorovi

Bolesław Prus

Aleksander Głowacki, známý pod pseudonymem Bolesław Prus , byl polský prozaik a publicista období pozitivismu a realismu, jehož tvorba odráží základní proměny společnosti ve 2. polovině 19. století. Byl také mimo jiné kronikářem Varšavy, filosofem, popularizátorem vědy či propagátorem turistiky a cykloturistiky. Narodil se 20. srpna roku 1847 ve městě Hrubieszów v Lublinském vojvodství. Jeho otec Antoni Głowacki byl ekonom se šlechtickými kořeny . Aleksandrova matka Apolonia Trembińska zemřela, když chlapci byly 3 roky. O šest let později mu zemřel také otec a o malého Aleksandra se starala jeho babička Marcjanna Trembińska, jež bydlela ve městě Puławy. Po její smrti se chlapec přestěhoval k tetě Domicele z Trembińskich Olszewské do Lublinu, kde 4 léta navštěvoval reálku . Poté bydlel ve městě Siedlce , kde se o něj staral o 13 let starší bratr Leon Głowacki, učitel historie. Společně se v roce 1862 přestěhovali do Kielc, kde Aleksander navštěvoval školu. Vlivem staršího bratra Leona, příslušníka strany „Červených“, 16letý Aleksander Głowacki v roce 1863 přerušil školu a účastnil se lednového povstání. 1. září byl raněn během potyčky ve vsi Białki, vzdálené 4 km od Siedlec. Dostal se ruského zajetí, ale vzhledem k jeho mladému věku a na přímluvu tety se mohl po propuštění z nemocnice vrátit do Lublinu a bydlet z rodinou. 10. ledna roku 1864 byla v „Kurierze Niedzielnym“ publikována jeho báseň Do Pegaza, podepsána pod pseudonymem Jan w Oleju. 20. ledna roku 1864 byl Głowacki za účast v povstání zatčen. Od ledna do května byl vězněn na Lublinském zámku a v kasárnách . Vojenský soud mu odebral šlechtický titul. Poněvadž jeho starší bratr Leon Głowacki trpěl nevyléčitelnou psychickou chorobou, staral se o Aleksandra strýc Klemens Olszewski. Po propuštění z vězení chlapec v Lublině opět chodil do školy, kterou ...

Více od autora