Bolesław Prus
Loutka : Díl 1-2

1981 | Nakladatelství Odeon

Románový obraz Varšavy druhé poloviny minulého století, prohloubený postižením základních ekonomických a společenských procesů doby a zejména na bojem rodícího se polského kapitalismu s aristokratickými tradicemi a zarámovaný tehdejší evropskou politikou. Ústřední dějovou osnovu tvoří příběh tragické lásky varšavského …velkoobchodníka k bezcitné aristokratce-loutce. Románový obraz Varšavy druhé poloviny minulého století, prohloubený postižením základních ekonomických a společenských procesů doby a zejména na bojem rodícího se polského kapitalismu s aristokratický…mi tradicemi a zarámovaný tehdejší evropskou politikou. Ústřední dějovou osnovu tvoří příběh tragické lásky varšavského velkoobchodníka k bezcitné aristokratce-loutce.

Obsažené svazky:

Loutka 1981 I (446 s., 2. vyd.)
Loutka 1981 II (437 s., 2. vyd.)

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	446 + 437
Jazyk:	česky
Překladatel:	Helena Teigová
Edice:	Knihovna klasiků., 4. svazek ed. 4. svazek ed. Spisy Bolesława Prusa, 4, 5. svazek ed. 4, 5. svazek ed. Knihovna klasiků. Spisy Bolesława Pruse
Vydání:	2. vyd. v Odeonu
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	14. 3. 2025 11:23
Číslo položky:	1177053

O autorovi

Bolesław Prus

Aleksander Głowacki, známý pod pseudonymem Bolesław Prus , byl polský prozaik a publicista období pozitivismu a realismu, jehož tvorba odráží základní proměny společnosti ve 2. polovině 19. století. Byl také mimo jiné kronikářem Varšavy, filosofem, popularizátorem vědy či propagátorem turistiky a cykloturistiky. Narodil se 20. srpna roku 1847 ve městě Hrubieszów v Lublinském vojvodství. Jeho otec Antoni Głowacki byl ekonom se šlechtickými kořeny . Aleksandrova matka Apolonia Trembińska zemřela, když chlapci byly 3 roky. O šest let později mu zemřel také otec a o malého Aleksandra se starala jeho babička Marcjanna Trembińska, jež bydlela ve městě Puławy. Po její smrti se chlapec přestěhoval k tetě Domicele z Trembińskich Olszewské do Lublinu, kde 4 léta navštěvoval reálku . Poté bydlel ve městě Siedlce , kde se o něj staral o 13 let starší bratr Leon Głowacki, učitel historie. Společně se v roce 1862 přestěhovali do Kielc, kde Aleksander navštěvoval školu. Vlivem staršího bratra Leona, příslušníka strany „Červených“, 16letý Aleksander Głowacki v roce 1863 přerušil školu a účastnil se lednového povstání. 1. září byl raněn během potyčky ve vsi Białki, vzdálené 4 km od Siedlec. Dostal se ruského zajetí, ale vzhledem k jeho mladému věku a na přímluvu tety se mohl po propuštění z nemocnice vrátit do Lublinu a bydlet z rodinou. 10. ledna roku 1864 byla v „Kurierze Niedzielnym“ publikována jeho báseň Do Pegaza, podepsána pod pseudonymem Jan w Oleju. 20. ledna roku 1864 byl Głowacki za účast v povstání zatčen. Od ledna do května byl vězněn na Lublinském zámku a v kasárnách . Vojenský soud mu odebral šlechtický titul. Poněvadž jeho starší bratr Leon Głowacki trpěl nevyléčitelnou psychickou chorobou, staral se o Aleksandra strýc Klemens Olszewski. Po propuštění z vězení chlapec v Lublině opět chodil do školy, kterou ...

Více od autora