Rudo Moric
Pohádky z lesa

1972 | Nakladatelství Albatros

Čtyři pohádky, spojené prostředím lesní přírody, přibližují dětem, jak si počínají zvířecí a ptačí rodiče při zakládání rodiny a vychovávání mláďat: jak srnčí maminka opatruje srnčátko před úklady lišky , jaké starosti má kukačka při kladení vajíček do cizích hnízd , jak si pomáhají ptáci a zvířata, když si vyjde zmije… na lov , jak znovu a znovu musí klást divoká kačenka vajíčka, než se jí je podaří ochránit před tchořem a kunou a vysedět mláďata . Čtyři pohádky, spojené prostředím lesní přírody, přibližují dětem, jak si počínají zvířecí a ptačí rodiče při zakládání rodiny a vychovávání mláďat: jak srnčí maminka opatruje srnčátko před úklady liš…ky , jaké starosti má kukačka při kladení vajíček do cizích hnízd , jak si pomáhají ptáci a zvířata, když si vyjde zmije na lov , jak znovu a znovu musí klást divoká kačenka vajíčka, než se jí je podaří ochránit před tchořem a kunou a vysedět mláďata .

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	173
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Mirko Hanák
Překladatel:	Marie Vodičková
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	21. 2. 2025 9:48
Číslo položky:	1141969

O autorovi

Rudo Moric

Rudo Moric, byl slovenský prozaik a publicista. Narodil se v rodině železničáře a vzdělání získával v Sučanech, Martině a v učitelském ústavu v Bánovcích nad Bebravou. Později pokračoval ve vzdělávání při zaměstnání na Pedagogické fakultě Univerzity Komenského v Trnavě, kde získal doktorát z filozofie. Po ukončení studia působil v letech 1941-43 jako učitel v Belé. Jako příslušník 1. čs. armády na Slovensku se aktivně zúčastnil SNP, po jeho potlačení byl internován v zajateckých táborech v Rakousku. V letech 1946-48 pokračoval v učitelské dráze ve Stupavě, kde také vydával dětský časopis Okienko Záhoria, byl dramaturgem školy filmu, později pracovníkem Výzkumného ústavu pedagogického a tajemníkem Svazu slovenských spisovatelů. V roce 1959 se stal ředitelem vydavatelství Mladé letá a od roku 1964 byl předsedou výboru Slovenského literárního fondu, jehož úkolem bylo podporovat tvůrčí činnost v oblasti původní umělecké a vědecké literatury. Jako jeho ředitel dbal na vyváženou ediční politiku, přičemž po celou dobu svého působení ve vydavatelství vytvářel publikační prostor pro mladou generaci. Jeho přičiněním došlo roku 1968 i k obnovenému vydávání Sluníčka, nejznámějšího meziválečného časopisu pro děti. Jeho knihy měly velký ohlas doma i v zahraničí. Hojně byly překládány do srbochorvatštiny, bulharštiny, polštiny, ruštiny, maďarštiny a němčiny. Publikovat začal v 40. letech 20. století v časopisech pro děti Přítel dítek a Sluníčko. Později přispíval do Okénka Záhoří, které sám redigoval. Knižně debutoval roku 1947 prózou Lyžař Martin. V ní i následujících prózách Žofka a Družina z Dlouhé ulice navázal na meziválečný model triviální společenské prózy, který přehlížel dobovou sociální realitu a svět dětí stylizoval výhradně ze zábavně-výchovné pozice. V knižní povídce Miško hrdina tematizoval již společenskou realitu, protifašistický motiv v...

Více od autora