Knihy
Poezie
Česká poezie
Karel Toman
Pohádky krve a jiné básně

Karel Toman
Pohádky krve a jiné básně

1957 | Nakladatelství Československý spisovatel

Druhý svazek díla národního umělce Karla Tomana přináší verše, jež nejsou obsaženy v literárním odkazu, jak jej básník sám vydal roku 1946 pod názvem Básně. V uspořádání V. Šajtara a J. Haufta obsahuje tento svazek básníkovu knižní prvotinu Pohádky krve, verše z let 1895-1945 z knihy Rostlo stranou, rozhojněné o další …čísla z pozůstalosti a dosud knižně nevydané epigramy Druhý svazek díla národního umělce Karla Tomana přináší verše, jež nejsou obsaženy v literárním odkazu, jak jej básník sám vydal roku 1946 pod názvem Básně. V uspořádání V. Šajtara a J. Haufta obsahuj…e tento svazek básníkovu knižní prvotinu Pohádky krve, verše z let 1895-1945 z knihy Rostlo stranou, rozhojněné o další čísla z pozůstalosti a dosud knižně nevydané epigramy

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	177
Jazyk:	česky
Edice:	2. svazek ed. 2. svazek ed. Dílo Karla Tomana
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	2. 7. 2024 6:34
Číslo položky:	893700

O autorovi

Karel Toman

Karel Toman, vlastním jménem Antonín Bernášek , byl český básník, novinář a překladatel z francouzštiny, představitel tzv. generace anarchistických buřičů. Studoval na gymnáziu ve Slaném, od tercie navštěvoval arcibiskupský konvikt v Příbrami, kde roku 1896 odmaturoval. Ve stejném roce odešel do Prahy a začal studovat práva na Karlově univerzitě. Studium nedokončil, postupně zastával několik úřednických míst. V Praze se seznámil s ostatními anarchistickými buřiči sdruženými kolem časopisu Nový kult. Postupně uskutečnil několik cest po Evropě, v rámci kterých navštívil Německo, Nizozemsko, Anglii a Francii. Ze svých cest psal reportáže do českých anarchistických časopisů, v časopisech Niva, Lumír a Lípa publikoval své překlady a literární kritiky. V roce 1911 získal místo kopisty v Zemském archivu, které zastával až do roku 1917. Během první světové války pracoval jako redaktor Národních listů, po válce zastával místo v knihovně Národního shromáždění a spolupracoval s Lidovými novinami. Roku 1925 odešel kvůli srdečnímu onemocnění do penze. Zemřel 12. června 1946 v Praze. Toman byl lyrický básník, který patřil k demokratickému proudu české literatury; nejčastěji bývá řazen do tzv. generace anarchistických buřičů. Tvorba shrnuje zkušenosti z tehdejšího společenského dění, soustředí se především na sociální hnutí, první světovou válku, revoluce. Byl básníkem zkratkovitého slohu: bezprostřední prožitek stylizovaný tímto způsobem soustřeďuje v sobě rozpornou složitost života. Přitom i v melodických, písňově komponovaných verších má každé jednotlivé slovo značnou významovou samostatnost, stojí s okolními ve vztahu významového napětí. Tak Tomanovo dílo spojuje emocionalitu a přístupnost s významovým bohatstvím a dynamikou moderní lyriky. „Kdo ticho miluješ a samotu a v lesích hlubokých a v míru sněžných polí nasloucháš rytmu života, zde někdy neslyšíš hlas hlubin? Zní z dálky karneval vražd, krve, umír...

Více od autora