Johann Wolfgang von Goethe
Pohádka

1942 | Nakladatelství F.J. Müller

Goethova "Pohádka" je nejgeniálnější výtvor celé bohaté pohádkové literatury německé. Vznikla v letních měsících roku 1795. V celém obrovitém díle Goethově není s výjimkou "Fausta" díla, jež by bylo vzbudilo pozornost tolika vykladačů jako právě toto arcidílko. Tři první takové výklady jednotlivých fenoménů z "Pohá…dky" zaznamenal sám Goethe , asi ještě v roce jejího vzniku. Jeden z těchto výkladů je z pera paní Schillerové. Od té doby povstaly desítky takových výkladů. Roku 1910 vyšla dokonce dvousetstránková kniha o "Pohádce" s podnázvem "Goethova přírodní filosofie jako umělecké dílo", autorkou Camillou Lucernou označená jako "vykladačská práce" . Goethe sám díval se na tuto vykladačskou zálibu svých krajanů a po výtce krajanek se shovívavým a zřejmě poněkud ironickým úsměvem, jak dokazuje jeho výrok v dopisu princovi Augustovi z Gothy o tom, že svůj výklad nepodá, dokud prý nebude před sebou
vidět devadesát devět předchůdců.
Jedině správný výklad Goethovy kouzelné pohádky o bílé lilii a zeleném hadu je ten, který podal básník Friedrich Schiller: Klíč tkví v Pohádce samotné. Goethova "Pohádka" není nic a nic jiného než skvělá zářivá hra či hříčky jedinečné básnické fantasie, nic a nic jiného nežli výtvor čiré poesie. Goethe, který tak hluboce rozuměl pojmu umělecké kázně, rozletěl se tu na svém křídlatci do takové výše jako nikdy, dovedl však při všech evolucích skvěle udržet rovnováhu a přistati opět hladce na pevné zemi.

Goethova "Pohádka" je nejgeniálnější výtvor celé bohaté pohádkové literatury německé. Vznikla v letních měsících roku 1795. V celém obrovitém díle Goethově není s výjimkou "Fausta" díla, jež by bylo … vzbudilo pozornost tolika vykladačů jako právě toto arcidílko. Tři první takové výklady jednotlivých fenoménů z "Pohádky" zaznamenal sám Goethe , asi ještě v roce jejího vzniku. Jeden z těchto výkladů je z pera paní Schillerové. Od té doby povstaly desítky takových výkladů. Roku 1910 vyšla dokonce dvousetstránková kniha o "Pohádce" s podnázvem "Goethova přírodní filosofie jako umělecké dílo", autorkou Camillou Lucernou označená jako "vykladačská práce" . Goethe sám díval se na tuto vykladačskou zálibu svých krajanů a po výtce krajanek se shovívavým a zřejmě poněkud ironickým úsměvem, jak dokazuje jeho výrok v dopisu princovi Augustovi z Gothy o tom, že svůj výklad nepodá, dokud prý nebude před sebou
vidět devadesát devět předchůdců.
Jedině správný výklad Goethovy kouzelné pohádky o bílé lilii a zeleném hadu je ten, který podal básník Friedrich Schiller: Klíč tkví v Pohádce samotné. Goethova "Pohádka" není nic a nic jiného než skvělá zářivá hra či hříčky jedinečné básnické fantasie, nic a nic jiného nežli výtvor čiré poesie. Goethe, který tak hluboce rozuměl pojmu umělecké kázně, rozletěl se tu na svém křídlatci do takové výše jako nikdy, dovedl však při všech evolucích skvěle udržet rovnováhu a přistati opět hladce na pevné zemi.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

bez obálky, desky s oděrkami

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý uvnitř v pořádku, obálka s oděrkami	Skladem pro e-shop	699 Kč
	Stav Dobrý bez obálky, desky s oděrkami	Skladem pro e-shop	599 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, bez obálky, desky s oděrkami
Vazba:	pevná
Počet stran:	82
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Ludmila Jiřincová
Překladatel:	Jiří Skořepa, Josef Hrůša
Edice:	22. svazek ed. 22. svazek ed. Krásná užitková kniha
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	21. 5. 2025 14:1
Číslo položky:	1241483

O autorovi

Johann Wolfgang von Goethe

Johann Wolfgang Goethe, od roku 1782 von Goethe , byl německý básník, prozaik, dramatik a politik. Narodil se ve svobodném říšském městě Frankfurtu nad Mohanem jako syn velmi zámožné rodiny. Vystudoval práva v Lipsku a ve Štrasburku. Krátce působil jako koncipient na Říšském komorním soudu ve Wetzlaru. V roce 1775 se usadil ve Výmaru, hlavním městě malého, ale kulturně důležitého Sasko-výmarského vévodství. Zde působil jako právník, byl dvorním radou a ministrem státní správy. V mládí se seznámil s Johannem Gottfriedem Herderem, jejich přátelství a Herderova filosofie ovlivnily jeho tvorbu. V raném období své literární činnosti byl čelným představitelem hnutí Sturm und Drang. Hodně cestoval, při návštěvě Itálie, zvláště Říma a tehdy samostatné Sicílie , se seznámil s antikou, kterou pokládal za vrchol kultury. Také antické Řecko považoval za nedostižný vzor. Ve vyšším věku velmi často navštěvoval Čechy, resp. západočeská lázeňská místa, především Teplice a Karlovy Vary. Později si oblíbil Mariánské Lázně, kde se v roce 1821 seznámil se svou poslední láskou Ulrikou von Levetzow. Sbíral nerosty a minerály. V roce 1799 přišel do Výmaru také jeho přítel, básník a dramatik Friedrich Schiller, aby mu byl nablízku. Oba literáti se navzájem ovlivňovali a vytvářeli významná díla. Např. již rok 1797 je považován za jejich „rok balad“. Jak Goethe, tak Schiller se stali již během svého života slavnými básníky a dramatiky. Goethe zemřel ve Výmaru v roce 1832 ve věku 82 let a byl tam také pohřben. Jako význačná dějinná osobnost je uznáván jak v Německu, tak po celém světě. Johannův otec Johann Caspar Goethe studoval práva také v Lipsku a pracoval u Říšského komorního soudu ve Wetzlaru. Podnikl cesty do Paříže a Říma. Dále své povolání již nevykonával. Rodina žila z výnosů majetku ve Frankfurtu nad Mohanem, v prostorném domě v ulici Großer Hirschgraben (Velký Jelení přík...

Více od autora