Božena Benešová
Podzemní plameny : román

1929 | Nakladatelství Pokrok

I v druhém románu této trilogie se setkáváme s hlavní postavou Alenou Hudcovou, která za vzpouru proti svému prostředí platí krvavou daň; její vlastní matka, zabedněná do předsudků své třídy, z hrůzy před nerovným spojením udá dceřina milého-proletáře a stane se příčinou jeho smrti. I v druhém románu této trilogie se setkáváme s hlavní postavou Alenou Hudcovou, která za vzpouru proti svému prostředí platí krvavou daň; její vlastní matka, zabedněná do předsudků své třídy, z hrůzy …před nerovným spojením udá dceřina milého-proletáře a stane se příčinou jeho smrti.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

zkosený hřbet

Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (1. 6. 2026)

Další varianty

	Stav Dobrý zkosený hřbet	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (1. 6. 2026)	~~59 Kč~~ 49 Kč
	Stav Dobrý neautorský podpis, zkosený hřbet, bez obálky	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (1. 6. 2026)	49 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, zkosený hřbet
Vazba:	pevná
Počet stran:	390
Jazyk:	česky
Edice:	11. svazek ed. 11. svazek ed. Knihovna Stožár
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	31. 8. 2023 12:10
Číslo položky:	627486

O autorovi

Božena Benešová

Božena Benešová, roz. Zapletalová, byla moravská básnířka a spisovatelka. Větší část svého mládí prožila v Uherském Hradišti a Napajedlích, kde se i vdala. V roce 1908 se přestěhovala do Prahy. Její rodiče byli Roman Zapletal a Bertha Zapletalová-Kostelniková. Za manžela si vzala r. 1896 Josefa Beneše, se kterým se r. 1912 rozvedli; zůstali spolu až do jeho smrti r. 1933. Jejím prastrýcem byl moravskoslezský vrchní státní zástupce František Zapletal z Luběnova . Velký vliv na ni mělo přátelství s Růženou Svobodovou. Pomohla jí z rezignované melancholie v době po svatbě a podporovala ji jako spisovatelku. Bohatě korespondovaly, Svobodová ji navštívila na Moravě, společně cestovaly do Itálie . Přátelství trvalo až do smrti Růženy Svobodové v roce 1920. Svobodová vyžadovala po Benešové kázeň a každodenní práci s literaturou, nutila ji dokončovat práci. Seznámila ji s F. X. Šaldou. Na druhou cestu do Itálie v r. 1907 se vydaly Svobodová s Benešovou spolu s Josefem Svatoplukem Macharem. V roce 1907 a 1908 redigovala Benešová přílohu Ženské revui Žena v umění. Tato zkušenost jí otevřela dveře k pozdější spolupráci s jinými časopisy, např. Masarykovou Naší dobou. V této situaci se r. 1908 rodina rozhodla přestěhovat do Prahy. Během válečných let 1914–1918 dokončila knihy povídek Myšky a Kruté mládí a začala pracovat na dosud největším literárním díle, románu Člověk. Roku 1926 začala pracovat v YWCE jako tajemnice německého kroužku, knihovnice, vedoucí letního tábora ap. Práce byla do určité míry východiskem z finanční nouze, dívky z klubovny YWCA si ji velmi oblíbily a utvořily kroužek „Dívky Boženy Benešové“. Později, když byla nemocná, jim diktovala poslední pokračování Dona Pabla, Dona Pedra a Věry Lukášové. Od 24. května 1932 byla řádnou členkou České akademie věd a umění. Zemřela 8. dubna 1936 ve svém dejvickém bytě v S...

Více od autora