Karel Havlíček Borovský
Plamenem veselým

1950 | Nakladatelství Brázda

"Řekneme-li Karel Havlíček, představíme si vždycky nejen politika Ducha Národních novin a Epištol kutnohorských a skvělého, jedinečně nadaného žurnalistu, ale také virtuosního mistra techniky epigramské, jak on sám říkával. A nezapomeňme, představíme si ihned i autora Tyrolských elegií, Krále Lávry a Křtu sv. Vladimíra…." A tohoto Havlíčka, o němž praví M. Novotný, že zůstává vzorem nesmrtelným, v tendenční poesii mistrem nepřekonaným nikým z učedníků, plamenem - a při vší jedovatosti a nesmlouvavosti - plamenem veselým - má také charakterisovat tento výbor, který obsahuje: Menší vlastenecké a politické básně . Z veršů milostných . Epigramy . Obrazy z Rus . Tyrolské elegie. Král Lávra. Křest sv. Vladimíra. O posledních věcech člověka . "Řekneme-li Karel Havlíček, představíme si vždycky nejen politika Ducha Národních novin a Epištol kutnohorských a skvělého, jedinečně nadaného žurnalistu, ale také virtuosního mistra techniky epigrams…ké, jak on sám říkával. A nezapomeňme, představíme si ihned i autora Tyrolských elegií, Krále Lávry a Křtu sv. Vladimíra." A tohoto Havlíčka, o němž praví M. Novotný, že zůstává vzorem nesmrtelným, v tendenční poesii mistrem nepřekonaným nikým z učedníků, plamenem - a při vší jedovatosti a nesmlouvavosti - plamenem veselým - má také charakterisovat tento výbor, který obsahuje: Menší vlastenecké a politické básně . Z veršů milostných . Epigramy . Obrazy z Rus . Tyrolské elegie. Král Lávra. Křest sv. Vladimíra. O posledních věcech člověka .

Stav

Dobrý

bez obálky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, bez obálky
Vazba:	pevná
Počet stran:	285
Jazyk:	česky
Editor:	Miloslav Novotný
Edice:	16. svazek ed. 16. svazek ed. Úroda, Knižnice krásné četby
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	6. 2. 2026 9:57
Číslo položky:	1604562

O autorovi

Karel Havlíček Borovský

Karel Havlíček Borovský, pseudonymem Havel, vlastním jménem Karel Havlíček , byl český novinář, spisovatel, básník a politik. Je považován za zakladatele české žurnalistiky, satiry a literární kritiky. Literárně bývá řazen do realismu, politicky pak patří k druhé generaci národních buditelů. Přídomek „Borovský“, kterým často podepisoval své články, je odvozen od jeho místa narození . Karel Havlíček byl synem Matěje Havlíčka, kupce, a Josefíny Dvořákové, dcery sládka z Horní Cerekve. V dětství žil ve vesnici Borová na Vysočině a v Německém Brodě, kam se rodina v roce 1830 přestěhovala. Jeho otec měl zde na náměstí živnost . V devíti letech odešel na rok do Jihlavy, kde se učil němčině a také zde začal chápat národnostní rozdíly. Od roku 1833 studoval v Německém Brodě gymnázium. V roce 1838 gymnázium dokončil. Od toho samého roku studoval filosofii v Praze. Havlíček toužil po tom, aby mohl působit na výchovu českého lidu, vstoupil proto do kněžského semináře. Nelíbily se mu však poměry, které zde panovaly – kněžstvo bylo vychováno v konservatismu a také v duchu protinárodním. Na podzim 1841 proto seminář opustil a stal se až do konce života nekompromisním kritikem římskokatolické církve. Vystupoval rovněž proti celibátu, který byl dle jeho názoru proti přírodě a lidské přirozenosti. Zprvu byl vlivem Jána Kollára a dalších přátel zastáncem rusofilství a všeslovanské vzájemnosti. Svůj názor výrazně korigoval po ročním pobytu v carském Rusku, kde působil jako vychovatel u významného profesora. Již roku 1844 se vrátil s přesvědčením, že slovanská vzájemnost je zcela nereálná. Po návratu z Ruska vychází jeho první tištěné dílo v příloze Pražských novin – Obrazy z Rus. Roku 1846 se stal na doporučení Františka Palackého redaktorem Pražských novin. Psal také do satirické přílohy časopisu Če...

Více od autora