Jaroslav Seifert
Píseň o Viktorce

1962 | Státní nakladatelství krásné literatury a umění

Známá postava Babičky Boženy Němcové rozehrála autorovu fantazii tak, že básnicky ztvárnil její osobnost, osudy i city, jimiž hořelo i trpělo její srdce, a promítl do nich spisovatelčin trpký lidský a citový úděl. Známá postava Babičky Boženy Němcové rozehrála autorovu fantazii tak, že básnicky ztvárnil její osobnost, osudy i city, jimiž hořelo i trpělo její srdce, a promítl do nich spisovatelčin trpký lidský a… citový úděl.

Vyberte kus s kódem POETLE: 159 Kč

Stav

Dobrý

až velmi dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý až velmi dobrý	Skladem pro e-shop	199 Kč
	Stav Dobrý až velmi dobrý, celokožená	Skladem pro e-shop	179 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý
Poznámka:	kolibřík - kolibří vydání
Vazba:	pevná, celokožená
Počet stran:	74
Jazyk:	česky
Vydání:	6.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 8. 2025 9:42
Číslo položky:	1326594

O autorovi

Jaroslav Seifert

Jaroslav Seifert byl český básník, spisovatel, novinář a překladatel. Patřil mezi členy hnutí Devětsil, stál na počátku českého uměleckého směru poetismu. Je jediným českým nositelem Nobelovy ceny za literaturu , kterou získal za „poezii, která svěží smyslovostí a mimořádnou vynalézavostí podává osvobozující obraz lidské nezdolnosti a mnohotvárnosti“. Navzdory komplikovaným vztahům s komunistickou mocí obdržel titul národního umělce. Patřil k prvním signatářům Charty 77. Narodil se do chudých poměrů v dnešní Bořivojově ulici čp. 816/104 na Žižkově, dnes Praha 3, a byl pokřtěn 5. října jako Jaroslav Václav. Na rodném domě je umístěna pamětní deska. Jeho otec, původně úředník, pak nepříliš úspěšný obchodník s obrazy a rámy a později dělník, byl „uvědomělým socialistou“, zatímco matka byla zbožná katolička. Seifert se o tom později vyjádřil: „Tyto protiklady mi také trochu zůstaly – v životě i v poezii.“ Během jeho dětství se rodina několikrát stěhovala po různých, vesměs nuzných, podnájmech v rámci Žižkova. Svá středoškolská studia si Seifert odbýval nejprve na c. k. vyšším gymnáziu na Žižkově v Kubelíkově ulici . Přestože patřil k bystrým žákům, svá studia nedokončil pro mnoho neomluvených hodin, které trávil vesměs touláním se po Praze, účastí na dělnických demonstracích a horlivou četbou. Od roku 1919 mu začínaly vycházet první básně v různých časopisech a novinách, např. pod patronací Josefa Hory v Právu lidu. Jeho první básnická sbírka, Město v slzách, byla vydána v roce 1921. V témže roce dvacetiletý Seifert vstoupil do právě založené Komunistické strany Československa a stal se pravidelným přispěvatelem jejího nově založeného listu Rudé právo, jímž byl až do roku 19...

Více od autora