Jan Lier
Píseň míru

1956 | Nakladatelství Mladá fronta MF

Satirická novela, uveřejněná po prvé roku 1887. Formou malodušné polemiky dvou hašteřících se venkovských časopisů, do níž časem zaznívá hlas novin pražských i zahraničních stejné úrovně, kárá autor buržoasii měst provinciálních, hlavních i cizích metropolí. Citované články nebo odstavce podávají v originálním autorově… uspořádání humoristickosatirický obraz měšťáctví se všemi jeho zlořády a nešvary. Satirická novela, uveřejněná po prvé roku 1887. Formou malodušné polemiky dvou hašteřících se venkovských časopisů, do níž časem zaznívá hlas novin pražských i zahraničních stejné úrovně, kárá autor b…uržoasii měst provinciálních, hlavních i cizích metropolí. Citované články nebo odstavce podávají v originálním autorově uspořádání humoristickosatirický obraz měšťáctví se všemi jeho zlořády a nešvary.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

opotřebená obálka, zašlé stránky

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý až mírně opotřebený, zašlé stránky, opotřebená obálka, zatuchlá	Skladem pro e-shop	~~49 Kč~~ 39 Kč
	Stav Dobrý opotřebená obálka, zašlé stránky	Skladem pro e-shop	~~49 Kč~~ 39 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, opotřebená obálka, zašlé stránky
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	217, [2]
Jazyk:	česky
Edice:	24. svazek ed. 24. svazek ed. Úsměvy
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	27. 12. 2024 15:59
Číslo položky:	1094449

O autorovi

Jan Lier

Jan Lier byl český novinář, spisovatel, výtvarný a divadelní kritik, představitel lumírovců. Pracoval jako tajemník a knihovník Průmyslové jednoty. Od 70. let publikoval fejetony, v nichž ostře kritizoval český veřejný život, přijímání německých vzorů a obdiv k Rusku; jako alternativu nabízel francouzskou kulturu. Proti výchovné úloze literatury, kterou vyznávali zejména moravští kritici, stavěl „umění pro umění“. Největší vliv měl v 80. a 90. letech, později se svými názory dostával do izolace. Psal i povídky, novely a romány, inspirované postromantickou francouzskou literaturou a poplatné polemickému novinářskému stylu. Narodil se 27. října 1852 v Kutné Hoře č. 179, blízko Kamenného domu. V mládí ho nepříznivě zasáhla smrt otce. Vystudoval reálku a profesionálně se věnoval technice. V letech 1873–77 pracoval na železnici, roku 1877 získal místo sekretáře v pražské Jednotě průmyslové. Ve volném čase psal fejetony, kritiky i samostatné literární práce. 1. října 1887 se stal knihovníkem Průmyslové jednoty. 1. prosince 1892 ho Česká akademie věd a umění zvolila za mimořádného člena. Od roku 1896 působil i jako dramaturg a lektor Národního divadla. V Průmyslové jednotě nakonec zastával funkci ředitele a za své výsledky získal záslužnou stříbrnou medaili. Cestami po Evropě získal obdiv k západní kultuře, zejména francouzské, a odpor k „malým“ českým poměrům, které se snažil změnit. Románskou kulturu si cenil výše než germánskou. Řadil se mezi kosmopolitní lumírovce. Velmi známý byl v 80. a 90. letech. Postupem času se svými zásadními názory dostával do stále větší izolace, takže od konce 90. let byl jeho význam jen okrajový. Pohřben byl na Olšanských hřbitovech. Do literatury jej uvedl Jan Neruda v 70. letech. Od roku 1877 psal fejetony do Národních listů a Pokroku. V té době vydal také román Hraběnka Radová. První práce psal pod pseudonymy Adam Zero, Luděk Frič, Jan Iler a Vile...

Více od autora