Knihy
Beletrie
Francouzská literatura
Honoré de Balzac
Petřička ; Červená hospoda

Honoré de Balzac
Petřička ; Červená hospoda

1953 | Nakladatelství Melantrich

"Petřička" vyšla po prvé r. 1839 a řadí se do "Výjevů ze života krajového", které v tradičním pořadu Balzacovy "Lidské komedie" skládají jednu řadu "Studií mravů". Děj spadá do doby Restaurace a odehrává se v prostředí francouzského maloměsta. Líčí život a smrt bretoňského děvčátka, sirotka, jejž tupé sobectví zbohatlý…ch příbuzných připraví o všecku radost a spolu s bezdůvodnou žárlivostí staré panny nakonec o život. - "Červená hospoda" byla poprvé vydána r. 1831 a řadí se v "Lidské komedii" do "Študií filosofických." Jejím dějištěm je pařížská finanční aristokracie a ústřední postavou bankéř Taillefer, který je také epizodní postavou "Oslí kůže". Děj odhaluje roušku s ponurého dramatu, které založilo Tailleferovo bohatství. Dílo má dvě dějová pásma, z nichž první líčí zločin samotný a motivuje zároveň děj, který tvoří rámec povídky. V závěrečné diskusi, jejíž ironičnost vyznívá v krutou obžalobu zištnosti všech složek tehdejší společnosti, položil Balzac otázku původu majetku. "Petřička" vyšla po prvé r. 1839 a řadí se do "Výjevů ze života krajového", které v tradičním pořadu Balzacovy "Lidské komedie" skládají jednu řadu "Studií mravů". Děj spadá do doby Restaurace a odehr…ává se v prostředí francouzského maloměsta. Líčí život a smrt bretoňského děvčátka, sirotka, jejž tupé sobectví zbohatlých příbuzných připraví o všecku radost a spolu s bezdůvodnou žárlivostí staré panny nakonec o život. - "Červená hospoda" byla poprvé vydána r. 1831 a řadí se v "Lidské komedii" do "Študií filosofických." Jejím dějištěm je pařížská finanční aristokracie a ústřední postavou bankéř Taillefer, který je také epizodní postavou "Oslí kůže". Děj odhaluje roušku s ponurého dramatu, které založilo Tailleferovo bohatství. Dílo má dvě dějová pásma, z nichž první líčí zločin samotný a motivuje zároveň děj, který tvoří rámec povídky. V závěrečné diskusi, jejíž ironičnost vyznívá v krutou obžalobu zištnosti všech složek tehdejší společnosti, položil Balzac otázku původu majetku.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

bez obálky

Skladem pro e-shop Odešleme do 1. 7. 2026

Další varianty

Stav Dobrý bez obálky	Skladem pro e-shop Odešleme do 1. 7. 2026	49 Kč
Stav Dobrý lehce opotřebená obálka	Skladem pro e-shop Odešleme do 1. 7. 2026	49 Kč
Stav Dobrý lehce opotřebená obálka	Skladem pro e-shop Odešleme do 1. 7. 2026	49 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná, ochranný obal
Počet stran:	184 s., [8] l. obr. příl
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Josef V Scheybal
Překladatel:	J Kopal, Zorka Chrastinová-Dandová
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	10. 6. 2026 14:19
Číslo položky:	1790444

O autorovi

Honoré de Balzac

Honoré de Balzac , byl francouzský spisovatel, představitel realismu a romantismu. Bývá považován za zakladatele kriticko-realistického románu. Balzacovým magnum opus je cyklus devadesáti sedmi románů a povídek pod souborným názvem Lidská komedie. Napsal však i řadu románů s dobrodružnou či fantastickou tematikou, např. Šagrénová kůže, rovněž součást Lidské komedie – v cyklu Filosofických studií. Honoré de Balzac se narodil v měšťanské rodině ve městě Tours ve francouzském departementu Indre-et-Loire. Jeho rodiči byli Bernard-François Balssa , jenž zbohatl za francouzské revoluce jako vojenský zásobovatel, a Anne-Charlotte-Laure roz. Sallambier , tedy o 32 let mladší než otec. Někdy mezi lety 1771 a 1783 dostal otec úřední povolení ke změně rodinného jména na Balzac. Honoré měl dvě sestry, Laure provdanou de Surville a Laurence provdanou de Montzaigle . Z jeho rodokmenu také vyplývá, že do manželství jeho rodičů se narodil již roku 1798 jeden chlapec, Louis Daniel Balssa , který však po necelém měsíci života zemřel. Od 22. června 1807 až do roku 1813 pobýval Honoré v internátu klášterní školy ve Vendôme, kde byl vychováván mnichy řádu oratoriánů. Později vystudoval v Paříži práva. Krátce působil jako notář, ale pak se proti vůli rodiny stal spisovatelem. Nejprve psal tzv. černé dobrodružné romány, a to pod různými pseudonymy, nejčastěji jako Horace de Saint-Aubin, které později zavrhl. Balzac vyznával politický legitimismus, byl monarchistou s celoživotními snahami proniknout do vyšší společnosti. Hojně navštěvoval pařížské salóny, například Jamese von Rothschilda. V roce 1825 například započal poměr s ovdovělou vévodkyní d'Abrantès, která byla o 15 let starší než on. Z této snahy vyplývaly i jeho neustálé finanční potíže, které se snažil řešit svou hektickou literární tvorbou (psal i romány ...

Více od autora