Zdeněk Fleischer, Bohumil Schütz
Pěstování kaktusů

1978 | Státní zemědělské nakladatelství

Do třetího vydání příručky byly zařazeny nové druhy kaktusů a objasněny některé záhady metabolismu. Obrazová část byla vybavena většinou novými fotografiemi a podstatně se zvýšil počet barevných snímků. Do třetího vydání příručky byly zařazeny nové druhy kaktusů a objasněny některé záhady metabolismu. Obrazová část byla vybavena většinou novými fotografiemi a podstatně se zvýšil počet barevných snímk…ů.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	49 Kč
	Stav Mírně opotřebená stránky volně	Skladem pro e-shop	49 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	224 , 80 nečíslovaných obrazových příloh
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Karel Killberger
Edice:	Rostlinná výroba
Vydání:	3., upravené vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	4. 9. 2025 15:35
Číslo položky:	1378307

O autorech

Bohumil Schütz

Bohumil Schütz byl brněnský kaktusář, specialista na rod Gymnocalycium. O kaktusech publikoval jak odborné články např. v časopisech Fričiana nebo Živa , tak knižní publikace. Známá byla zejména kniha Pěstování kaktusů, na níž se spoluautorsky podílel se Zdeňkem Fleischerem a která byla vydána v desetitisícových nákladech. Mezi další spoluautorské publikace patří kniha Rod Astrophytum. Samostatně pak publikoval knihu Monografie rodu Gymnocalycium a autobiografii Můj život s kaktusy. V botanické databázi International Plant Names Index je přes 60 záznamů u jmen rostlin, jejichž je buď autorem nebo spoluautorem. Při popisu botanických jmen používal označení Schütz. Na jeho počest byl pojmenován on-line časopis Schütziana − Gymnocalycium Online Journal, který vychází od roku 2010, a to nepravidelně několikrát do roka. Jedná se o internetový, volně stažitelný, mezinárodní časopis v několika jazykových mutacích věnovaný zejména kaktusům rodu Gymnocalycium. Na jeho počest byl pojmenován též kaktus Gymnocalycium schuetzianum, jehož zařazení je však sporné a je spíše považován za synonymum kaktusu Gymnocalycium monvillei nebo jeho křížence, který nebyl pozorován na přírodním nalezišti a vznikl v zahradě.

Více od autora

Zdeněk Fleischer

Zdeněk Fleischer byl už od svého mládí dobrým pěstitelem, který posléze vyrostl v nejlepšího odborníka československého kaktusářství, uznávanou, ctěnou a největší autoritu v naší botanické zálibě. Jeho vnímavost, hluboký zájem o kaktusy a konečně 50 let praxe, prováděné na nejvyšší teoretické úrovni se staly dnes již symbolem a pojmem. Nejeden kaktusář používá při výsevech tzv. fleischerovou metodu do zavařovacích láhví. Je to starý způsob vysévání, sám Fleischer uvádí, že obrázek viděl ve staré literatuře, jen celý způsob propracoval, aby při výsevech byly co nejmenší ztráty. Takových dobrých pěstitelských nápadů bylo spousty, se všemi se rád podělil se svými přáteli. Neznám téma, na které by neznal odpověď, ani tehdy, když přednášel u nás v Ostravě 25. 2. 1962, a kde jeho slova začínala typicky takto: „Vážení přátelé, můj nejdražší přítel Zavadil mě pověřil, abych si vybral nějaké téma, kterému nejmíň rozumím, protože se nejlépe mluví o tom, čemu se nerozumí, a to je o výživě a hnojení kaktusů. Myslím, že nikdo neodolal pokušení, aby občas si ty kaktusy nějak nepřihnojil. Říkám pokušení, protože máme tu školu Fričovu, který byl jaksi odpůrcem hnojení a razil heslo: „Kdo čím zachází – tím také končí”. No tak slovo hnojař, jako on propagoval bylo jakousi příhanou. Ale myslím, že se mezi staršími kaktusáři nenajde nikdo kdo by nehnojil. Ovšem, přesto, že je to takové zajímavé téma, takové pikantní, řek bych, že tomu nikdo nerozumí.” Skromný úvod do přednášky na stále aktuální téma, bylo však vyvrcholením fantastického povídání. Celá přednáška by se dala shrnout pod jedno Fleischerovo nezapomenutelné heslo: „Kráva má v zadku více rozumu, než všichni kaktusáři dohromady.” Já sám nikdy nezapomenu přednášky Zd. Fleischera, které jsem navštívil. Jeho osobité kouzlo vypravěče upoutalo všechny posluchače. Př. Zavadil některé tyto přednášky zaznamenával na magnetofonový pásek. V jednom dopise Emil Zavadil píše, že má 20 pásků s nahrávkami různých kaktusářů, z toho 7 hodin...

Více od autora