Miroslav Míčko
Paul Cézanne

1970 | Nakladatelství Odeon

Studie portrétuje Cézanna jako člověka, jenž svou nejistotu a tápání sebedůvěry vyvažoval plným zaujetím pro své dílo, a jako umělce, který cele usiloval o vyjádření podstaty věcí, úporně se domáhal postižení své představy a při veliké snaze o objektivitu vynikal silnou senzibilitou, již však předával právě především v…ýtvarným prvkům, aby z elementů přírody a života rekonstruoval a zkomponoval svůj "vzdorosvět umění". Míčkova kniha vysoké obsahové a stylistické úrovně je vybavena 45 barevnými reprodukcemi. Studie portrétuje Cézanna jako člověka, jenž svou nejistotu a tápání sebedůvěry vyvažoval plným zaujetím pro své dílo, a jako umělce, který cele usiloval o vyjádření podstaty věcí, úporně se domáhal p…ostižení své představy a při veliké snaze o objektivitu vynikal silnou senzibilitou, již však předával právě především výtvarným prvkům, aby z elementů přírody a života rekonstruoval a zkomponoval svůj "vzdorosvět umění". Míčkova kniha vysoké obsahové a stylistické úrovně je vybavena 45 barevnými reprodukcemi.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

lehce zašlé desky

Skladem na prodejně

	Stav Dobrý neautorská dedikace	Skladem pro e-shop	99 Kč
	Stav Dobrý lehce zašlé desky	Skladem na prodejně	99 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, lehce zašlé desky
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	82
Jazyk:	česky
Edice:	8. svazek ed. 8. svazek ed. Malá galerie
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	11. 6. 2025 13:18
Číslo položky:	1264267

O autorovi

Miroslav Míčko

Miroslav Míčko byl historik umění, estetik, vysokoškolský pedagog, výtvarný kritik, a překladatel. Miroslav Míčko absolvoval jeden rok studia na Uměleckoprůmyslové škole v ateliéru Arnošta Hofbauera a potom studoval dějiny literatury , románskou filologii a estetiku a dějiny výtvarného umění na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Jeho disertační práce z roku 1936 se zabývala vztahem R.M. Rilkeho k výtvarnému umění. Od roku 1939 publikoval kritické články v novinách, v časopise Volné směry a v revue Umělecké besedy Život a psal úvody k výstavním katalogům. Byl komisařem čs. expozic na bienále v Benátkách. V letech 1945–46 absolvoval jednoroční studijní pobyt ve Francii, navštívil ateliéry Matisse a Bonnarda a spřátelil se s Františkem Kupkou. V 50. letech byl v redakční radě časopisů Výtvarné umění a Výtvarná práce a působil jako pedagog dějin umění na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze: v letech 1946-1970, 1952 docent, 1958 profesor, 1967-1970 vedoucí katedry. kromě toho vyučoval dějiny umění a estetiky také na AVU . Byl členem mezinárodního sdružení výtvarných kritiku AICA. Od počátku roku 1939 se Míčko věnoval podrobně dílu Mikoláše Alše, protože v době nacistické okupace v něm spatřoval ztělesnění češství a morální oporu. Monografie vyšla hned po válce. Později se soustředil na některé otázky Alšovy tvorby a vydal o něm další studie. V roce 1944 vydal knihu Umění nebo život, která formou rozhovorů fiktivních osob osvětluje podstatu a cesty uměleckého tvoření, jeho smysl a poslání. Kniha se dočkala několika vydání, naposled v roce 2004. Zabýval se některými vůdčími osobnostmi francouzského umění 19. století nebo F. Goyou a své statě shrnul v knize Člověk v umělci . Míčko je au...

Více od autora