Karel Václav Rais
Pantáta Bezoušek : o jeho radostech i starostech

1934 | Nakladatelství Unie

Postava pantáty Bezouška, který přijíždí z vesnické samoty do Prahy navštívit syna a brzy poznává, že tohle přesazení do městské půdy mu jde pramálo k duhu, je pevně spjata s prvními čtenářskými zážitky každého z nás, právě tak jako Kašparovy ilustrace, k nimž se dnešní vydání vrací. Laskavý humor Raisovy knihy zajišťu…je Pantátu Bezouškovi trvalou čtenářskou oblibu. Postava pantáty Bezouška, který přijíždí z vesnické samoty do Prahy navštívit syna a brzy poznává, že tohle přesazení do městské půdy mu jde pramálo k duhu, je pevně spjata s prvními čtenářskými zážit…ky každého z nás, právě tak jako Kašparovy ilustrace, k nimž se dnešní vydání vrací. Laskavý humor Raisovy knihy zajišťuje Pantátu Bezouškovi trvalou čtenářskou oblibu.

Vyberte kus s kódem LETO26: 41 Kč

Stav

Dobrý

zašlé desky

Skladem pro e-shop Odešleme do 17. 7. 2026

Další varianty

Stav Dobrý zašlé desky	Skladem pro e-shop Odešleme do 17. 7. 2026	~~119 Kč~~ LETO26: 41 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 17. 7. 2026
Stav Dobrý vazba u předsádky prasklá, knižní blok drží	Skladem pro e-shop Odešleme do 17. 7. 2026	~~89 Kč~~

O knize

Stav:	Dobrý, zašlé desky
Vazba:	pevná
Počet stran:	191 , 24 nečíslovaných listů obrazových příloh
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Adolf Kašpar
Vydání:	Lidové vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 8. 2024 9:52
Číslo položky:	959298

O autorovi

Karel Václav Rais

Karel Václav Rais byl český prozaik s regionálním zaměřením na Podkrkonoší a Hlinecko, autor knih pro děti a mládež. Je jedním z představitelů českého literárního realismu a tvůrců tzv. venkovské prózy. Svým dílem navazoval na Němcovou, Nerudu, Hálka a Světlou. Spoluzaložil a posléze i spoluredigoval beletristický časopis Zvon. Narodil se v Bělohradě . Pocházel z chudé rodiny, jeho matka byla švadlenou, otec rodinu zabezpečoval prací na poli a tkalcováním. Rais měl s rodiči harmonický vztah. I díky nim a jejich laskavé péči si k rodnému kraji vytvořil silné pouto. Pro Raisův malý vzrůst, tělesnou slabost ho rodiče chtěli dát na krejčovské nebo hodinářské řemeslo. Rais však ve škole dosahoval výborných výsledků, patřil mezi nejlepší žáky, a proto rodiče své rozhodnutí přehodnotili. Nakonec byl Rais poslán na studia do nedalekého Jičína. Na tamním učitelském ústavu složil v roce 1877 maturitní zkoušku. Maturitní zkouška na učitelském ústavu se skládala ze všech vyučovacích předmětů. Rais však v tomto představoval výjimku, neboť některé zkoušky mu byly prominuty. Znalosti musel prokazovat pouze z fyziky, českého jazyka, zeměpisu a pedagogiky. Téhož roku nastoupil Rais jako učitel na malou školu v Trhové Kamenici. O jeho umístění rozhodl vliv ředitele učitelského ústavu v Jičíně a slovo Raisových rodičů. Sám rodný kraj opouštěl nerad a skutečnost, že bude od domova tak vzdálen, nesl velice těžko. Ve své knize Ze vzpomínek na tuto událost vzpomíná: „Železné hory – cíl mé cesty – tam, tam někde mezi jejich vrchy budu žíti příští své dni! Stín padl na duši.“ Patrně vlivem studeného pokoje, v němž Rais za dobu trhovokamenického působení žil, a vlivem hry na varhany v zimním období trpěl akutním kloubním revmatismem. Mimo školu žil v Trhové Kamenici osamělým...

Více od autora