Pavel Preiss
Panoráma manýrismu : kapitoly o umění a kultuře 16. století

1974 | Nakladatelství Odeon

V obsáhlé uměleckohistorické publikaci se autor pokouší postihnout podstatu manýrismu, který představuje samostatnou etapu uměleckého vývoje mezi renesancí a barokem. Zabývá se výkladem pojmu manýrismus, jeho duchovní atmosférou, pojetím makrokosmu a mikrokosmu v umělecké teorii a praxi, vztahem k přírodě, otázkami for…my a prostoru v architektonické tvorbě, sleduje řád a fantastičnost v ornamentice, popisuje sbírky vzácností a přírodnin. Výklad doplňují četné reprodukce typických ukázek uměleckých děl tohoto období.. V obsáhlé uměleckohistorické publikaci se autor pokouší postihnout podstatu manýrismu, který představuje samostatnou etapu uměleckého vývoje mezi renesancí a barokem. Zabývá se výkladem pojmu manýrism…us, jeho duchovní atmosférou, pojetím makrokosmu a mikrokosmu v umělecké teorii a praxi, vztahem k přírodě, otázkami formy a prostoru v architektonické tvorbě, sleduje řád a fantastičnost v ornamentice, popisuje sbírky vzácností a přírodnin. Výklad doplňují četné reprodukce typických ukázek uměleckých děl tohoto období..

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	397 , 94 nečíslovaných obrazových příloh
Jazyk:	česky
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	25. 3. 2025 10:43
Číslo položky:	1191200

O autorovi

Pavel Preiss

Pavel Preiss je český historik umění. Zabývá se především uměním v dobách renesance, manýrismu a baroka. Narodil se 21. května 1926 v rodině právníka a státního úředníka na Ministerstvu průmyslu, obchodu a živnosti Dmitrije Preisse . Jeho babičkou byla spisovatelka Gabriela Preissová. V letech 1938–1945 absolvoval Druhé státní Československé reálné gymnázium na Vinohradech. Na konci druhé světové války byl totálně nasazen. Po válce v roce 1945 začal studovat dějiny umění a klasickou archeologii na Filozofické fakultě UK. Roku 1950 byl odveden k nově založenému útvaru PTP. Tomuto útvaru zůstal nedobrovolně věrný po celou dobu jeho existence, až do roku 1954. Po návratu z vojny nastoupil do Státní památkové správy, kde se dva roky v Národní kulturní komisi zabýval katalogizací sbírkových předmětů na českých zámcích. V roce 1956 přijal zaměstnání v oddělení historické archeologie Národního muzea. Inventarizace sbírek ho nebavila a nebyl spokojen s administrativním charakterem práce ani s politickými poměry. Badatelsky se zabýval činností Jana Quirina Jahna. Podařilo se mu však získat při práci v muzeu titul kandidáta věd bez nutnosti vstupovat do KSČ. Začátkem 60. let se mu naskytla příležitost pracovat pro Národní galerii, kde se časem dostal i k pořádání zahraničních výstav. Tou dobou také odolal nabídkám spolupráce s StB. Roku 1969 byl jmenován docentem. Krátce přednášel na filozofické fakultě, ale brzy byl nucen odejít. Roku 1992 byl jmenován profesorem a v letech 1993–1994 se mu dostalo cti být hostujícím profesorem na vídeňské univerzitě. Po návratu do Prahy opět přednášel na Karlově univerzitě.

Více od autora