Josef Sekera
Palmy tam nerostou : rozmarné příběhy od břehů Doubravky

1972 | Nakladatelství Albatros

Soubor povídek z venkovského prostředí je koncipován jako vzpomínkové a přitom naučné vyprávění otce dětem, zaměřené na typické postavy kraje. V příbězích laděných někdy baladicky a ojediněle i pohádkově vystupují prostomyslnýkočí, který věří na pohádky, obecní pohůnek, který se pomátl špatnou četbou, taškářský tesař, …moudrý kalounkář a chytrá nožířka, pocestný tovaryš, poloslepý harfenista, vysloužilý námořník, venkovská zpěvačka a malíř z města,tři stateční bratři aj. Soubor povídek z venkovského prostředí je koncipován jako vzpomínkové a přitom naučné vyprávění otce dětem, zaměřené na typické postavy kraje. V příbězích laděných někdy baladicky a ojediněle i pohádk…ově vystupují prostomyslnýkočí, který věří na pohádky, obecní pohůnek, který se pomátl špatnou četbou, taškářský tesař, moudrý kalounkář a chytrá nožířka, pocestný tovaryš, poloslepý harfenista, vysloužilý námořník, venkovská zpěvačka a malíř z města,tři stateční bratři aj.

Stav

Mírně opotřebená

potrhaná obálka

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, potrhaná obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	77
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Miloslav Troup
Vydání:	2. vyd., v Albatrosu 1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	31. 10. 2025 17:28
Číslo položky:	1442401

O autorovi

Josef Sekera

* 4. 12. 1897 † 14. 11. 1972 . Prozaik. Narodil se v rodině truhláře. Jeho synovcem je Leopold Sekera , autor dobrodružných a chlapeckých románů užívající v sešitových edicích kolektivního pseudonymu Will Mac Khiboney. – Do školy Sekera chodil ve Starkoči, v sousední Zbyslavi a v Čáslavi. Studoval na odborné tkalcovské škole v Rychnově nad Kněžnou a na její strojařské větvi v Šumperku. 1915 narukoval a po dělostřeleckém výcviku byl odvelen na italskou frontu. V armádě zůstal jako důstojník až do 1920, kdy se stal úředníkem na ředitelství Čs. státních drah v Bratislavě. Na Slovensku se spřátelil s Karlem Plickou, Fraňo Kráľem, Petrem Jilemnickým a dalšími levicovými intelektuály a zapojil se do činnosti bratislavské pobočky Družstevní práce. Na začátku 30. let byl jedním z organizátorů pokusu o vydávání literární revue a knižní edice Stan v Břeclavi. 1939 byl přeložen do Prahy, 1945–49 působil jako vedoucí referent na ministerstvu dopravy a techniky. Od 1950 spisovatel ve svobodném povolání. 1953–56 byl tajemníkem SČSS; zastával i jiné funkce . Na sklonku života byl předsedou Českého literárního fondu a aktivně se podílel na ustavení normalizačního SČS.

Více od autora