Vlasta Štáflová
Palčivé mládí : dívčí románek

1936 | Nakladatelství Jos. R. Vilímek

Vyberte kus

Stav

Mírně opotřebená

prasklý hřbet, přední desky jsou volně odtržené, stránky s flíčky

Skladem pro e-shop Odešleme do 14. 7. 2026

Další varianty

Stav Mírně opotřebená prasklý hřbet, přední desky jsou volně odtržené, stránky s flíčky	Skladem pro e-shop Odešleme do 14. 7. 2026
Stav Dobrý zkosený hřbet, na několika posledních stránkách flek	Skladem pro e-shop Odešleme do 14. 7. 2026	~~199 Kč~~
Stav Mírně opotřebená prasklý hřbet	Skladem pro e-shop Odešleme do 14. 7. 2026	~~159 Kč~~

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, prasklý hřbet, přední desky jsou volně odtržené, stránky s flíčky
Vazba:	pevná
Počet stran:	352, [4]
Jazyk:	česky
Edice:	Dívčím srdcím
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	24. 5. 2026 10:31
Číslo položky:	1760499

O autorovi

Vlasta Štáflová

Vlasta Štáflová, rozená Košková , byla česká spisovatelka pohádek a dívčích románů, publicistka, horolezkyně a manželka Otakara Štáfla. S manželem jezdili často na horské túry do Vysokých Tater, kde její manžel namaloval mnoho obrazů a ona sama se věnovala horolezeckým výstupům v tatranských stěnách. Byla členkou slovenského horolezeckého spolku JAMES. Na Hrubé Skále lezla za druhé světové války s Joskou Smítkou. Od 1. dubna 1929 byli manželé Štáflovi nájemci chaty u Popradského plesa. Iniciovali vznik Symbolického cintorína u Popradského plesa pod západní stěnou Ostrvy, kde mají také od roku 1947 pamětní tabuli. Oba zahynuli 14. února 1945, kdy byl ateliér v Mánesově ulici 20 na Vinohradech při leteckém útoku spojeneckých letadel zasažen bombou. Je po ní pojmenována Vlastina stěna v lezecké oblasti Srbsko u Berouna a Věž Vlasty Štáflové v Příhrazských skalách v Českém ráji. Několik desetiletí se také udržel název skalní jehly Věž Vlasty ve Vysokých Tatrách, ale poté se autoři průvodců vrátili k pojmenování Ihla v Patrii. Pamětní deska manželům Štáflovým je také na domě čp. 20 v Mánesově ulici . Vlasta byla pohřbená na Olšanských hřbitovech, Otakar v rodinném hrobě v Havlíčkově Brodě. Nejvýznamnějším výstupem jejího života je cesta Štáflovka na Volí věž ve Vysokých Tatrách, kterou vylezla s Karlem Čabelkou a Ladislavem Šabatou 9. července 1935. Cesta je dodnes jedna z nejoblíbenějších v celém pohoří. Na pískovcích vylezla jako nejtěžší prvovýstup cestu Východní spára na Strubichovu věž v Hruboskalském skalním městě spolu s Vladimírem Procházkou starším 10. května 1940.

Více od autora