Knihy
Beletrie
Česká literatura
Marie Pujmanová
Pacientka doktora Hegla ; Sestra Alena

Marie Pujmanová
Pacientka doktora Hegla ; Sestra Alena

1972 | Lidové nakladatelství

Společné vydání dvou autorčiných próz , jež spojuje výjimečná vůle žen stvořit lidské štěstí tam, kde je vše odsouzeno k zániku. První z nich - román - vypráví o dívce, která po skončení milostného vztahu s lékařem, jenž ji léčil, odhodlaně nese úděl svobodné matky. Druhá - posmrtně vydaná novela - líčí krátké manželsk…é štěstí těžce nemocného pacienta a nemocniční sestry, která marně bojuje o jeho záchranu. Společné vydání dvou autorčiných próz , jež spojuje výjimečná vůle žen stvořit lidské štěstí tam, kde je vše odsouzeno k zániku. První z nich - román - vypráví o dívce, která po skončení milostného vz…tahu s lékařem, jenž ji léčil, odhodlaně nese úděl svobodné matky. Druhá - posmrtně vydaná novela - líčí krátké manželské štěstí těžce nemocného pacienta a nemocniční sestry, která marně bojuje o jeho záchranu.

Stav

Velmi dobrý

ex libris původního majitele

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý, ex libris původního majitele
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	152
Jazyk:	česky
Edice:	23. svazek ed. 23. svazek ed. Knihy srdce
Vydání:	Vydání v Lidovém nakladatelství 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	15. 1. 2025 12:22
Číslo položky:	1106439

O autorovi

Marie Pujmanová

Marie Pujmanová, rozená Hennerová, byla česká spisovatelka a novinářka, laureátka Státní ceny . Byl jí udělen titul národní umělkyně . Její otec Kamil Henner byl univerzitním profesorem církevního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Bratr, Kamil Henner mladší, se stal významným neurologem. Sestra Anna Hennerová se provdala za pražského dramatika Jana Bartoše a krátce na to roku 1920 tragicky zemřela. Od roku 1912 žila v Českých Budějovicích a 8. června 1912 se provdala za syna zdejšího zámožného advokáta a politika Augusta Zátky Vlastislava Zátku. Svatba se konala v Praze v kostele Panny Marie Sněžné. Manželství však nebylo šťastné a po jejím nervovém onemocnění skončilo rozvodem. Podruhé se roku 1919 provdala za Ferdinanda Pujmana, z manželství se narodili dva synové: přírodovědec Vojtěch Pujman a spisovatel Petr Pujman . Pujmanová se později myšlenkově rozešla s pravicovými intelektuály i s třídou, ze které pocházela, od 30. let 20. století se orientovala na levicovou politiku a věnovala se dělnické problematice. Několikrát navštívila Sovětský svaz a tyto cesty velmi ovlivnily její myšlení. V roce 1932 podporovala stávku horníků v Mostě. V letech 1937–1939 byla místopředsedkyní Společnosti přátel demokratického Španělska. Přispívala do Rudého práva , Literárních novin, Lidových novin, Tribuny, Českého slova, Přítomnosti atd. Po roce 1945 byla aktivní také v oblasti zestátněné české kinematografie. Působila jako členka Filmového uměleckého sboru a Filmové rady, kde se podílela na hodnocení a schvalování filmových projektů. V 50. letech se stala jednou z hlavních propagátorek tehdejšího režimu. Dle tvrzení A. C. Nora např. spolupodepsala prohlášení, ve kterém souhlasila s popravou Milady Horákové a odsoudila ji. V denním tisku zveřejňovala svá mírová prohlášení, byla člen...

Více od autora