Knihy
Technika a technologie
Strojírenství
Jiří Hendrych
Ovládací a návěstní přístroje pro rozváděče...

Jiří Hendrych
Ovládací a návěstní přístroje pro rozváděče

1963 | Státní nakladatelství technické literatury

Autor omezil svůj výklad na přístroje, nejvíce používané v našem elektrárenství a průmyslu, jež umožňují vydání povelu nebo vyhodnocení signálu. Dále popisuje reléové části, které tvoří ucelenou konstrukční nebo funkční jednotku s některými ovládacími nebo signalizačními přístroji, montovanými na manipulační nebo signá…lní rozváděče. Ostatní tématiku zpracovávají další svazky sbírky.
1. vydání Autor omezil svůj výklad na přístroje, nejvíce používané v našem elektrárenství a průmyslu, jež umožňují vydání povelu nebo vyhodnocení signálu. Dále popisuje reléové části, které tvoří ucelenou konst…rukční nebo funkční jednotku s některými ovládacími nebo signalizačními přístroji, montovanými na manipulační nebo signální rozváděče. Ostatní tématiku zpracovávají další svazky sbírky.
1. vydání

Vyberte kus

Stav

Dobrý

označení knihovny

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý zašlá obálka	Skladem pro e-shop	~~69 Kč~~ 39 Kč
	Stav Dobrý označení knihovny	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~ 39 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, razítka z knihovny
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	243 s., [3] s. obr. příl
Jazyk:	česky
Edice:	Řada elektrotechnické literatury, Řada strojírenské literatury, Knižnice automatizace
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	10. 10. 2024 14:46
Číslo položky:	1024534

O autorovi

Jiří Hendrych

Jiří Hendrych byl český a československý poúnorový politik Komunistické strany Československa, člen Ústředního výboru Komunistické strany Československa, poslanec Národního shromáždění ČSR, Národního shromáždění ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění a jedna z nejvlivnějších postav KSČ během éry Antonína Novotného. Od roku 1931 byl členem československého Komsomolu. V meziválečné ČSR byl zatčen a vyloučen ze studia na Právnické fakultě Univerzity Karlovy pro „rozvratnou činnost“ mezi vojáky. Od roku 1934 byl členem KSČ a ve druhé polovině 30. let byl funkcionářem strany na Kladensku. Za druhé světové války byl aktivní v odboji. V letech 1939–1941 zastával post člena ilegálního krajského výboru KSČ v Kladně. Koncem srpna 1941 ho zatklo gestapo a až do konce války byl vězněn v koncentračním táboře Mauthausen. Po osvobození se zapojil opět do politické práce pro KSČ. Koncem 40. let se profiloval jako odborník na „boj proti ideologické diverzi“. Zastával četné stranické posty. VIII. sjezd KSČ ho zvolil za člena Ústředního výboru Komunistické strany Československa. IX. sjezd KSČ, X. sjezd KSČ, XI. sjezd KSČ, XII. sjezd KSČ a XIII. sjezd KSČ ho ve funkci potvrdil. Od ledna do září 1951 a znovu od září 1951 do února 1952 byl členem organizačního sekretariátu ÚV KSČ. Od září 1951 do února 1952 a znovu od června 1954 až do dubna 1968 byl tajemníkem ÚV KSČ. V období červen 1958 – prosinec 1962 byl členem politického byra ÚV KSČ, od prosince 1962 do dubna 1968 pak držel post člena předsednictva ÚV KSČ. V letech 1965–1968 byl rovněž členem ideologické komise ÚV KSČ. Dále byl od června 1954 do dubna 1968 členem sekretariátu ÚV KSČ. V roce 1955 mu byl udělen Řád republiky, v roce 1963 Řád Klementa Gottwalda. Dlouhodobě zasedal v nejvyšších zákonodárných sborech. Po volbách do Národního shromáždění roku 1948 byl zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním kraji Ústí nad Labem. Mandát nabyl až do...

Více od autora