Miloslav Bureš
Otvírání studánek

1965 | Východočeské nakladatelství

V sličně upraveném špalíčku vycházejí verše inspirované Českomoravskou vysočinou a lidovou poezií, které dnes snad ještě více než v původním literárním tvaru jsou známy v zhudebnění Bohuslavem Martinů: Mikeš z hor, Legenda z dýmu bramborové nati, Romance z pampelišek, Otvírání studánek. V sličně upraveném špalíčku vycházejí verše inspirované Českomoravskou vysočinou a lidovou poezií, které dnes snad ještě více než v původním literárním tvaru jsou známy v zhudebnění Bohuslavem Martinů…: Mikeš z hor, Legenda z dýmu bramborové nati, Romance z pampelišek, Otvírání studánek.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

až velmi dobrý, pěkný stav

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~49 Kč~~ 45 Kč
	Stav Dobrý až velmi dobrý, pěkný stav	Skladem pro e-shop	~~49 Kč~~ 39 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý, Pěkný stav
Poznámka:	Kolibří vydání - Kolibřík
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	105
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Karla Ryvolová
Vydáno v:	Havlíčkův Brod
Vystaveno:	23. 1. 2024 10:46
Číslo položky:	738394

O autorovi

Miloslav Bureš

Miloslav Bureš byl český hudebník a trumpetista. Byl odchovancem Vlastimila Kloce. Od roku 1958 působil plných devět let v orchestru Karla Vlacha, s nímž také nahrál své první sólové snímky. Během angažmá ve Vlachově kapele si průběžně doplňoval odborné hudební vzdělání studiem na pražské konzervatoři, kterou absolvoval v roce 1966 ve třídě profesora Václava Junka. V té době už Burešovu trubku důvěrně znali posluchači rozhlasu i televizní diváci, když řada jeho instrumentálních nahrávek dosáhla nebývalé popularity, navzdory tehdy prudce stoupající oblibě vokálních sólistů. Dodnes je v živé paměti např. Burešova nahrávka Rossovy Večerky z roku 1965. Následovaly další tituly, včetně skladeb domácích autorů, inspirovaných právě Burešovým interpretačním uměním a schopností dodat jim přesvědčivého výrazu. Do této kategorie v prvé řadě patři známé Vomáčkovy Gladioly. Od přelomu let 1967/1968 účinkoval Bureš jako sólista v orchestru Berlínského rozhlasu řízeném Günterem Gollaschem. Autorita, s níž byl německými kolegy přijímán, se záhy odrazila i v pohostinském působení s dalšími tamními špičkovými tělesy, včetně orchestrů Waltera Eichenberga, Jürgena Hermanna, Siegfrieda Maie a v neposlední řadě i s vlastním studiovým ansámblem. . Burešovou zásluhou zdomácněly v tehdejší NDR mnohé české populární písničky a nejedna z jeho Instrumentálních verzí tuzemských hitů připravila půdu pro pozdější spontánní přijetí jejich původních interpretů německými posluchači . Současně s touto činností využil Bureš každé příležitosti k účinkování doma, pravidelně se např. zúčastňoval nahrávání a koncertů interjazzového tělesa. V roce 1974 stál Bureš u zrodu Orchestru Čs. televize, v němž působil jako sólista až do své předčasné smrti. Vedle už zmíněné Kanasty nahrál v Supraphonu další samostatná alba Serenády pro tr...

Více od autora