Knihy
Beletrie
Česká literatura
Jaroslav Hašek
Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války

Jaroslav Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války

Jaroslav Hašek
KOMPLET Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války I. - IV. díl + Osudy dobrého vojáka Švejka v ruském zajetí I. - II. díl

1926 | Nakladatelství Adolf Synek

Světově proslulá satira na militarismus a nespravedlivou válku, do níž byly vehnány národy zkorumpované rakousko-uherské monarchie. Světově proslulá satira na militarismus a nespravedlivou válku, do níž byly vehnány národy zkorumpované rakousko-uherské monarchie.

Obsažené svazky:

Osudy dobrého vojáka Švejka v ruském zajetí, Švejk v ruském zajetí 1927 Díl 1 (263 s.)
Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války 1926 [Díl 1] (259 s.)
Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války, [Na frontě] 1926 Díl II (268 s.)
Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války, [Slavný výprask] 1926 Díl III (256 s.)
Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války, [Pokračování slavného výprasku] 1926 Díl IV (266 s.)
Osudy dobrého vojáka Švejka v ruském zajetí, Švejk v revoluci 1927 Díl VI (267 s.)

Stav

Mírně opotřebená

archy po okraji otřepané, stránky s flíčky, zadní desky u ii. dílu Švejka v zajetí zcela chybí, nafoceno

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, stránky s flíčky, nafoceno, Archy po okraji otřepané, Zadní desky u ii. dílu Švejka v zajetí zcela chybí
Vazba:	volná brož
Počet stran:	256 + 267 + 266 + 268 + 263 + 259
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Josef Lada
Edice:	Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	11. 10. 2024 9:9
Číslo položky:	1024450

O autorech

Jaroslav Hašek

Jaroslav Hašek byl český spisovatel, publicista a novinář, autor druhé nejpřekládanější knihy české literatury , proslulých Osudů dobrého vojáka Švejka za světové války. Rod Hašků z otcovy strany byl sedlácký a měl kořeny v jihočeských Mydlovarech. Haškův dědeček z otcovy strany, František Hašek, byl poslancem Českého zemského sněmu a později i tzv. kroměřížského sněmu. Byl rovněž účastníkem bojů na barikádách v Praze v roce 1848. Podle některých pověstí spolupracoval s Michalem Bakuninem během jeho pobytu v Čechách v roce 1849. Rod matky Kateřiny, rozené Jarešové, byl také z jižních Čech, kdy jeho děd Antonín Jareš i praděd Matěj Jareš byli knížecí schwarzenberští baštýři v Krči čp. 32. Jeho otec Josef Hašek, učitel matematiky a náboženský fanatik, předčasně zesnul na intoxikaci alkoholem. Zaháněl jím bolesti způsobené rakovinou. Chudoba pak donutila jeho matku Kateřinu se třemi dětmi stěhovat se více než patnáctkrát. Ve čtyřech letech lékař u malého Jaroslava diagnostikoval srdeční vadu a zakrnělou štítnou žlázu. Kvůli tomu Jaroslav strávil v dětství hodně času na venkově, u dědečka z matčiny strany, na tzv. Ražické baště, a to zejména se svým mladším bratrem Bohuslavem. V dětství na něho Jaroslav žárlil a několikrát se dokonce pokusil mu jako miminku ublížit. Později měli ale mimořádně silný vztah a hodně spolu pěšky cestovali. Bohuslav se upil k smrti rok po Jaroslavově úmrtí. Dětství Haškovo bylo běžné, klukovské, prodchnuté dobrodružstvími s vrstevníky a četbou Karla Maye a Julese Verna. To se však změnilo v Haškových jedenácti letech, kdy se do Lipové ulice, kde tehdy Haškovi bydleli, nastěhoval vysloužilý námořník Němeček. Dospívajícího Haška si obtočil kolem prstu, tahal z něho peníze, které Hašek i kradl doma, a začal ho vodit do hospod, včetně neblaze proslulé Jedové chýše v Apolinářské ulici, kde ho učil pít alkohol...

Více od autora

Karel Vaněk

Fejetonista a prozaik, za 1. svět. války poslán na rus. frontu. Své zážitky vylíčil ve vál. deníku Charašo, pan, da? Karel Vaněk se narodil 28. 3. 1887 v Kostelci nad Černými lesy v rodině kolářského mistra Josefa Vaňka jako pátý ze sedmi dětí. V Praze se vyučil se obchodním příručím a zpočátku se živil jako obchodní cestující. Posléze působil jako novinář v Rudém právu, v Pražském ilustrovaném zpravodaji, ve Večerním českém slově i v dalších listech. Uveřejněné povídky a fejetony vydával také knižně. Množstvím fejetonů, kursivek a drobných povídek se zasloužil o zlidovění literárního jazyka. Lehkým dobrosrdečným humorem člověka znalého lidové psychologie podává kaleidoskop denních záznamů a uplatňuje bohatství zkušeností v zájmu i o vážné otázky doby. Vaněk měl živý smysl sociální, měl i schopnost zachytit v postavě i v situaci všechnu směšnost, ale pod jeho smíchem cítíme těžký žal člověka, vědomého si těžkého lidského údělu. Takové jsou všechny jeho fejetony sebrané knižně: Střepiny , Čtvrt kila střepin , Třetí kniha střepin a výbor z pozůstalosti Poslední střepiny , kde je též náčrt nezpracovaného románu ´Rajzáci´ z prostředí obchodních cestujících. Všechno má u Vaňka kořeny v malých událostech. Na zdánlivé groteskností osudů malých lidí objevuje pak autor stopy jejich lidskosti. První Vaňkova práce, zápisky vojáka z let 1914–19 – Charašo, pan, da? jsou prací dokumentární, protože se v nich objevuje válka bez pathosu, ve špíně a hrůze i ve frázi. Tento deník z války a ruského zajetí je v jádře projevem protiválečným. Ráz čistě beletristický má humoristický román Kráva matky Ungrové . Smysl pro lidovou řeč tu Vaněk nad jiné osvědčil. Po smrti Jaroslava Haška dopsal na žádost nakladatele Adolfa Synka čtvrtý díl románu Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války a pak pokračoval pátým a šestým dílem v líčení Švejkových osudů v ruském zajetí. Postava Švejka je t...

Více od autora