Marie Majerová, Guy de Maupassant, Anton Pavlovič Čechov, Stendhal, Emanuel Frynta, Jaroslav Zaorálek, Tatjana Hašková, Jaroslav Poch, Antonín Jelínek, Ludvík Patera
Osudy dívek : povídky našich a světových autorů

1973 | Nakladatelství Albatros

Výbor představuje řadu povídek významných evropských a našich autorů , příběhů, jež přinášejí proměnlivý obraz společenského osudu a psychiky dívek v různých společenských i osobních podmínkách. Jde většinou o příběhy v nichž jsou zachyceny proměny společenských pout, která nedovolovala, aby dívka volila svobodně, aby …milovala rovnoprávně. Povídky různého literárního typu a stylu, různého pojetí děje, jazyka, stavby postav apod. Výbor představuje řadu povídek významných evropských a našich autorů , příběhů, jež přinášejí proměnlivý obraz společenského osudu a psychiky dívek v různých společenských i osobních podmínkách. Jde v…ětšinou o příběhy v nichž jsou zachyceny proměny společenských pout, která nedovolovala, aby dívka volila svobodně, aby milovala rovnoprávně. Povídky různého literárního typu a stylu, různého pojetí děje, jazyka, stavby postav apod.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (28. 5. 2026)

Další varianty

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (28. 5. 2026)	69 Kč
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (28. 5. 2026)	59 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	195
Jazyk:	česky
Edice:	Klub mladých čtenářů, Edice světových autorů
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	25. 5. 2026 13:39
Číslo položky:	1762495

O autorech

Guy de Maupassant

Guy de Maupassant byl francouzský spisovatel 2. poloviny 19. století, spolu s Émilem Zolou a Gustavem Flaubertem představitel literárního realismu a naturalismu. Jeho šest románů a několik povídkových sbírek si zaslouží pozornost díky síle realismu, fantaskním prvkům a pesimismu, ale také díky stylistickému umění. Skutečná literární dráha Maupassanta je přitom vymezena pouhým desetiletím – tvořil mezi lety 1880 a 1890. Uznání se dočkal již za svého života a i dnes je vnímán jako velikán francouzské literatury, jehož dílo se stále interpretuje a adaptuje. Narodil se roku 1850 na zámku Miromesnil v Seine-Inférieure do rodu de Maupassant, přičemž partikule „de“ byla rodu přiřknuta rozhodnutím z 9. července 1846. Gustave de Maupassant se ještě téhož roku oženil s Laure le Poittevin, která pocházela z dobře situované rodiny. Spolu se svým bratrem Alfrédem se přátelila s Gustavem Flaubertem, který měl později vliv na život a literární dráhu jejího syna. V roce 1856 se manželům narodil ještě druhý syn Hervé. Oba rodiče pak přežili své děti. V roce 1859 byl Gustave zaměstnán v bance Stolz v Paříži a Guy tak navštěvoval císařské gymnázium . Svobodomyslnost jeho matky a přelétavost otce vedla v jeho jedenácti letech k rozvodu rodičů. Laure si oba své syny ponechala a odcestovala s nimi do Normandie do městečka Étretat, jejíž atmosféru si Guy zamiloval. Vyrůstal v lásce k okolní krajině a sportu, ovládal také místní dialekt. Byl velice fixován na svou matku. Ve věku třinácti let byl na přání matky poslán na seminář do Yvetotu. Právě tady začal s prvními verši. Ze svého raného studia si s sebou odnesl pouze nenávist k náboženství; proto se následně nechal ze školy vyhodit a nastoupil na lyceum v Rouen, kde se ukázal jako výborný student věnující se poezii a divadlu. V té době navštěvoval pravidelně Louise Bouilheta a hlavně Gustava Flauberta, od kterého se mnohému naučil. V říjnu r...

Více od autora

Anton Pavlovič Čechov

Anton Pavlovič Čechov byl ruský dramatik a prozaik. Čechovův otec Pavel Jegorovič pocházel z Voroněžské gubernie. Do Taganrogu přišel v roce 1844 a zprvu pracoval jako kupecký příručí. Roku 1853 se oženil s Jevgenií Jakovlevnou Morozovovou ; o tři roky později se osamostatnil a otevřel si krám se smíšeným zbožím. Čechovovi měli sedm dětí, nejmladší dcera Anna zemřela ve věku dvou let. Všichni sourozenci nastoupili uměleckou, pedagogickou nebo právnickou kariéru. Anton Pavlovič byl v rodině třetí nejstarší. V letech 1868 až 1879 navštěvoval gymnázium v Taganrogu. Studium nebylo příliš úspěšné, Čechov během něj dvakrát propadl: ve 3. třídě z aritmetiky a zeměpisu, v 5. z řečtiny. Roku 1876 Čechovův otec zbankrotoval a uprchl do Moskvy, kam ho postupně následovala celá rodina až na Antona Pavloviče a jeho bratra Ivana, kteří vyjednávali s věřiteli a dokončovali taganrožské gymnázium. Po maturitě roku 1879 odjel Čechov za rodiči do Moskvy, kde na tamní univerzitě vystudoval medicínu. Už za studia se u něj projevily příznaky tuberkulózy. Pak pracoval jako lékař, ovšem od roku 1886 už jen příležitostně a takřka výhradně pro chudou klientelu. Aby si na studiích přivydělal, přispíval od roku 1879 do humoristických časopisů, nejčastěji pod pseudonymem Antoša Čechonte. Psal krátké humoristické povídky či žertovné miniatury, do roku 1886 jich vytvořil kolem šesti set. Od roku 1882 psal také pro petrohradské noviny. Zhruba v roce 1886 začíná nová etapa Čechovovy tvorby, kdy píše prózy s hlubším psychologickým dosahem a ne už výhradně satirické jako dosud. To nalezlo ohlas v udělení Puškinovy prémie Akademií věd roku 1888. Už nemocný v roce 1890 podnikl tříměsíční cestu na Sibiř, aby psal o nucených pracích na vězeňském ostrově Sachalin. Jeho zpráva z cesty popisuje otřesný život vyhnanců v carské říši. Rok nato navštívil Rakousk...

Více od autora