Jiří Padevět
Ostny a oprátky

2018 | Nakladatelství Host

Kdo byl chlapec, kterému mladý Ludwig Wittgenstein namaloval krémem na boty pod nos knírek? Proč si pomocník pražského kata Robert Týfa vzal do práce rezervní košili? Co dělal Edvard Beneš ve chvíli, kdy si Klement Gottwald všiml, že má každou ponožku jinou, a jakou roli se učila Jiřina Švorcová, když jí došel lak na v…lasy? Velké a malé dějiny. Protínají se, nebo míjejí? Vědí o sobě, nebo mají každé svůj vlastní rytmus? Spisovatel a nakladatel Jiří Padevět v úsporně načrtnutých situacích a mikropříbězích ukazuje, že ani ve chvílích, kdy se tvoří dějiny, nepřestávají být jejich aktéři, strůjci nebo oběti obyčejnými lidmi, kteří se potýkají se svými slabostmi, životními stereotypy a představami o budoucnosti. Tragická monumentalita dějin procházející dírou na ponožce. Krém na boty, který rozhodne o osudech národu. Dvojnásobný držitel ceny Magnesia Litera vytvořil mozaiku na první pohled absurdních situací odehrávajících se ve zlomových okamžicích dějin dvacátého století. Přesvědčivěji než všechna fakta ukázal, že historie není to, co se popisuje v učebnicích, nýbrž to, co možná právě teď prožíváme, aniž si to uvědomujeme. Kdo byl chlapec, kterému mladý Ludwig Wittgenstein namaloval krémem na boty pod nos knírek? Proč si pomocník pražského kata Robert Týfa vzal do práce rezervní košili? Co dělal Edvard Beneš ve chvíli, …kdy si Klement Gottwald všiml, že má každou ponožku jinou, a jakou roli se učila Jiřina Švorcová, když jí došel lak na vlasy? Velké a malé dějiny. Protínají se, nebo míjejí? Vědí o sobě, nebo mají každé svůj vlastní rytmus? Spisovatel a nakladatel Jiří Padevět v úsporně načrtnutých situacích a mikropříbězích ukazuje, že ani ve chvílích, kdy se tvoří dějiny, nepřestávají být jejich aktéři, strůjci nebo oběti obyčejnými lidmi, kteří se potýkají se svými slabostmi, životními stereotypy a představami o budoucnosti. Tragická monumentalita dějin procházející dírou na ponožce. Krém na boty, který rozhodne o osudech národu. Dvojnásobný držitel ceny Magnesia Litera vytvořil mozaiku na první pohled absurdních situací odehrávajících se ve zlomových okamžicích dějin dvacátého století. Přesvědčivěji než všechna fakta ukázal, že historie není to, co se popisuje v učebnicích, nýbrž to, co možná právě teď prožíváme, aniž si to uvědomujeme.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	130
Jazyk:	česky
ISBN10:	8075774752
ISBN:	9788075774750
Vydání:	První vydání
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	12. 12. 2025 15:17
Číslo položky:	1499768

O autorovi

Jiří Padevět

Jiří Padevět je český spisovatel, knihkupec a nakladatel. Od roku 2006 je ředitelem nakladatelství Academia. V roce 2014 získal cenu Magnesia Litera za knihu Průvodce protektorátní Prahou. Za stejnou publikaci obdržel i ocenění Slovník roku 2013. Narodil se v roce 1966. Po absolvování Střední průmyslové školy zeměměřické studoval Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor Český jazyk a hudební výchova, studia však nedokončil. Roku 1988 začal pracovat jako knihkupec, od roku 2004 působí i jako nakladatel. Od roku 2006 je ředitelem nakladatelství Academia. Pod jeho vedením získaly knihy nakladatelství řadu ocenění – Magnesii Literu, Cenu Josefa Jungmanna, Slovník roku, Cenu Josefa Hlávky, Cenu Miroslava Ivanova, aj. Jiří Padevět rozsáhle zmapoval protektorátní a poválečnou historii v českých zemích, mimo jiné v knihách Průvodce protektorátní Prahou , Krvavé finále: jaro 1945 v českých zemích a Krvavé léto 1945: poválečné násilí v českých zemích. Dále publikuje v časopisech Analogon, Paměť a dějiny a dalších. V roce 2016 vyšla kniha rozhovorů s Jiřím Padevětem autora Luďka Staňka Pod tíhou historie. V roce 2018 vyšla v nakladatelství Academia Padevětova publikace Průvodce stalinistickou Prahou 1948 - 1956: Místa – události – lidé. Na serveru Stream.cz, posléze na TV Seznam uvádí pořad Krvavá léta, kde diváky seznamuje s místy spojenými s nacistickou a komunistickou tyranií. V roce 2020 uvažoval o kandidatuře do Senátu za STAN v obvodu Praha 1, kandidaturu však stáhnul ve prospěch Miroslavy Němcové. Komunistický režim v padesátých letech 20. století považuje za depresivnější období než byla nacistická okupace českých zemí během druhé světové války, protože „Nepřítelem jsme byli my. Bojovali jsme sami proti sobě, což je vždycky těžší než boj proti cizímu.“ Podle Padevěta „Rodina Mašínů je symbolem českého 20. století, odboje proti totalitám a vlastně připomenutím toho, na ...

Více od autora