Jindřich Šimon Baar
Chodské trilogie : Díl 1-3 : Díl 1-3 ( Paní komisarka, Osmačtyřicátníci, Lůsy)

1959 | Nakladatelství Československý spisovatel

Druhý díl trilogie líčí spor o "lůsy", který rozdělil městečko Klenčí na dva nepřátelské tábory. Mluvčími sedláků zůstává rozvážnější Král i prchlý Klika, chalupníci mají oporu v městských radních a německých řemeslnících. Druhý díl trilogie líčí spor o "lůsy", který rozdělil městečko Klenčí na dva nepřátelské tábory. Mluvčími sedláků zůstává rozvážnější Král i prchlý Klika, chalupníci mají oporu v městských radních a n…ěmeckých řemeslnících.

Obsažené svazky:

Paní komisarka, první díl Chodské trilogie 1959 (389, [1], 3. vyd.)
Osmačtyřicátníci, druhý díl Chodské trilogie 1959 (404, [2], 3. vyd.)
Lůsy, třetí díl Chodské trilogie 1959 (422 s., 3. vyd.)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

špinavá ořízka

Skladem pro e-shop

Stav Dobrý špinavá ořízka	Skladem pro e-shop	~~119 Kč~~ 89 Kč
Stav Dobrý zašpiněná ořízka	Skladem pro e-shop	~~139 Kč~~ 79 Kč
Stav Dobrý zkosený hřbet	Skladem pro e-shop	~~49 Kč~~ 35 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, špinavá ořízka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	422 + 404 + 389
Jazyk:	česky
Edice:	1, 3. svazek ed. 1, 3. svazek ed. Chodská trilogie, 4. svazek ed. 4. svazek ed. Vybrané spisy J.Š. Baara, 2, 3. svazek ed. 2, 3. svazek ed. Baar, Jindřich Šimon: Vybrané spisy
Vydání:	3. vyd. v Čs. spis., 2. vyd. ve Vybr. spisech
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	3. 2. 2025 10:55
Číslo položky:	1124775

O autorovi

Jindřich Šimon Baar

Jindřich Šimon Baar byl český katolický kněz, básník a spisovatel, představitel realismu, tzv. venkovské prózy a Katolické moderny. Byl bratrancem a přítelem Josefa Fišera. Studoval gymnázium v Domažlicích , poté teologii v Praze. Roku 1892 byl vysvěcen na kněze. Pak působil na několika místech jako duchovní a v této funkci se zapojoval do snah o církevní reformu. Nejprve jako kaplan v Přimdě, Spáleném Poříčí, Stochově a Úněticích, poté v letech 1895–1897 a 1909–1919 farář v Ořechu a 1899–1909 v Klobukách. V letech 1918–1921 byl předsedou Jednoty katolického duchovenstva československého. Roku 1919 odešel do důchodu a žil ve své rodné obci. Pohřben je na hřbitově zvaném Na Soutkách v rodném Klenčí pod Čerchovem. Jindřich Šimon Baar si nepřál, aby na náhrobku bylo uvedeno jeho jméno a proto je na něm pouze verš: Po jeho smrti v Klenčí bylo zřízeno Muzeum Jindřicha Šimona Baara. Nedaleko Klenčí, v malé vsi Výhledy, mu byl zřízen památník se sochou v nadživotní velikosti. Na jeho zbudování se podílely okolní obce a některé další spolky, každý z nich je na památníku zmíněn. Nachází se zde i citát J. Š. Baara: Pamětní deska se také nachází na fasádě fary v Ořechu u Prahy, kde Baar dlouhá léta působil jako kněz. Jeho snahou bylo zobrazit běžný život na vesnici . Před psaním napřed poctivě bádal v archivech a jeho díla jsou realistická. Svému rodákovi, Janu Vrbovi, vyčítal, že si ve svých historických románech hodně vymýšlel a nedržel se faktů. Baarovy spisy vyšly ve 30 svazcích v letech 1923–1934.

Více od autora