Jindřich Šimon Baar
Chodská trilogie 1 - 3 - Paní komisarka + Osmačtyřicátníci + Lůsy KOMPLET

1934 | Nakladatelství Novina

Obsažené svazky:

Paní komisarka, chodský obrázek z doby předbřeznové 1931 (486, vii, 9. vyd.)
Osmačtyřicátníci, (díl II. románu Paní komisarka) 1934 (502 s., 9. vyd.)
Paní komisarka, Lůsy 1925 III. díl románu Paní komisarka (528, vii, 2. vyd.)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

zkosený hřbet, natrhnutý hřbet prvního svazku

Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (9. 6. 2026)

Další varianty

	Stav Dobrý zkosený hřbet, natrhnutý hřbet prvního svazku	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (9. 6. 2026)	349 Kč
	Stav Dobrý lehce opotřebená obálka	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (9. 6. 2026)	99 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, zkosený hřbet, natrhnutý hřbet prvního svazku
Vazba:	pevná
Počet stran:	528 + 486 + 502
Jazyk:	česky
Edice:	Sebrané spisy beletristické, Jindřich Š. Baar: Sebrané spisy beletristické, Sebrané spisy beletristické, Jindřich Š. Baar, 2. svazek ed. 2. svazek ed. Sebrané spisy beletristické / J.Š. Baar
Vydání:	Deváté vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 1. 2025 11:23
Číslo položky:	1122155

O autorovi

Jindřich Šimon Baar

Jindřich Šimon Baar byl český katolický kněz, básník a spisovatel, představitel realismu, tzv. venkovské prózy a Katolické moderny. Byl bratrancem a přítelem Josefa Fišera. Studoval gymnázium v Domažlicích , poté teologii v Praze. Roku 1892 byl vysvěcen na kněze. Pak působil na několika místech jako duchovní a v této funkci se zapojoval do snah o církevní reformu. Nejprve jako kaplan v Přimdě, Spáleném Poříčí, Stochově a Úněticích, poté v letech 1895–1897 a 1909–1919 farář v Ořechu a 1899–1909 v Klobukách. V letech 1918–1921 byl předsedou Jednoty katolického duchovenstva československého. Roku 1919 odešel do důchodu a žil ve své rodné obci. Pohřben je na hřbitově zvaném Na Soutkách v rodném Klenčí pod Čerchovem. Jindřich Šimon Baar si nepřál, aby na náhrobku bylo uvedeno jeho jméno a proto je na něm pouze verš: Po jeho smrti v Klenčí bylo zřízeno Muzeum Jindřicha Šimona Baara. Nedaleko Klenčí, v malé vsi Výhledy, mu byl zřízen památník se sochou v nadživotní velikosti. Na jeho zbudování se podílely okolní obce a některé další spolky, každý z nich je na památníku zmíněn. Nachází se zde i citát J. Š. Baara: Pamětní deska se také nachází na fasádě fary v Ořechu u Prahy, kde Baar dlouhá léta působil jako kněz. Jeho snahou bylo zobrazit běžný život na vesnici . Před psaním napřed poctivě bádal v archivech a jeho díla jsou realistická. Svému rodákovi, Janu Vrbovi, vyčítal, že si ve svých historických románech hodně vymýšlel a nedržel se faktů. Baarovy spisy vyšly ve 30 svazcích v letech 1923–1934.

Více od autora