Ernst Fischer
Ohnivý signál

1950 | Nakladatelství Svoboda

27. února 1933 dali nacisté zapálit berlínský říšský sněm, aby měli důvod k potlačení práv svobody dělnické třídy a pak celých národů. Do vězení uvrhli s nastrčeným paličem Van der Lubbem také tři bulharské revolucionáře,mezi nimi též Jiřího Dimitrova, illegálně dlícího tehdy v Německu. Soudní přelíčení, které pak bylo… v listopadu inscenováno v Lipsku, stalo se prvým kolem bitvy mezi zběsilým německým imperialismem a světovým táborem pokroku. Těžký průmysl,junkeři a pruská vojenská klika povolali k moci Hitlera a jeho tlupu řemeslných zločinců, proti nimž se nedovedl včas spojit demokratický tábor v protiofensivu a byl proto rozdrcen a poražen. Lipský proces sestal poslední výzvou všem, kdož trpěli násilím a podvody nacismu a fašismu vůbec. Dimitrov svou skvělou obhajobou se stal z obžalovaného žalobcem a soustavně odhaloval nejen ubohost fašistického státního aparátu, policie a celého soudního dvora,ale celého vládního systému. Dimitrovova lidská důstojnost stojí tu jako maják proti krvelačné zvůli Göringově. Dimitrov si získal sice zasloužený obdiv, ne však potřebného porozumění, dobyl sice morálně-politického vítězství nad nacismem, ale lidstvo potřebovalo krvavou lekci 2. války, aby poznalo teprve pravé cesty fašismu-násilí a podvod. Dimitrov zapálil v Lipsku plamen boje za svobodu, který se rozhořel až za 2. války. 27. února 1933 dali nacisté zapálit berlínský říšský sněm, aby měli důvod k potlačení práv svobody dělnické třídy a pak celých národů. Do vězení uvrhli s nastrčeným paličem Van der Lubbem také tři bul…harské revolucionáře,mezi nimi též Jiřího Dimitrova, illegálně dlícího tehdy v Německu. Soudní přelíčení, které pak bylo v listopadu inscenováno v Lipsku, stalo se prvým kolem bitvy mezi zběsilým německým imperialismem a světovým táborem pokroku. Těžký průmysl,junkeři a pruská vojenská klika povolali k moci Hitlera a jeho tlupu řemeslných zločinců, proti nimž se nedovedl včas spojit demokratický tábor v protiofensivu a byl proto rozdrcen a poražen. Lipský proces sestal poslední výzvou všem, kdož trpěli násilím a podvody nacismu a fašismu vůbec. Dimitrov svou skvělou obhajobou se stal z obžalovaného žalobcem a soustavně odhaloval nejen ubohost fašistického státního aparátu, policie a celého soudního dvora,ale celého vládního systému. Dimitrovova lidská důstojnost stojí tu jako maják proti krvelačné zvůli Göringově. Dimitrov si získal sice zasloužený obdiv, ne však potřebného porozumění, dobyl sice morálně-politického vítězství nad nacismem, ale lidstvo potřebovalo krvavou lekci 2. války, aby poznalo teprve pravé cesty fašismu-násilí a podvod. Dimitrov zapálil v Lipsku plamen boje za svobodu, který se rozhořel až za 2. války.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	176
Jazyk:	česky
Překladatel:	L Šula
Edice:	77. svazek ed. 77. svazek ed. Knihovna Svobody
Vydání:	3. autorisované vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	22. 8. 2023 15:32
Číslo položky:	619652

O autorovi

Ernst Fischer

Ernst Fischer byl rakouský marxistický spisovatel, novinář, literární vědec a politik. Psal také pod pseudonymy Peter Wieden, F. Ernst, W. Peter und P. Vidal. Fischer vyrůstal v buržoazním prostředí ve Štýrském Hradci, kde vstoupil do rakouské sociální demokracie. V roce 1927 přesídlil do Vídně, kde pracoval pro stranické noviny. Po nastolení tzv. austrofašismu v roce 1934 mohl díky přátelům prchnout do Prahy a posléze odcestovat do Moskvy; současně se stal členem Komunistické strany Rakouska. Po roce 1945 se vrátil do Rakouska, kde se stal předním marxistickým intelektuálem. V roce 1963 se účastnil Kafkovské konference v Liblici. V roce 1968/9 kritizoval potlačení Pražského jara, za což byl vyloučen Komunistické strany Rakouska. V posledních letech života byl blízký nedogmatickému marxismu. Ve svých dílech se zabýval jednak politickými otázkami, jednak zejména německojazyčnou literaturou , literární teorií a úlohou umění ve společnosti. Fischer požadoval od umění „adekvátní zobrazení skutečnosti“, které neizoluje literární témata od celosvětového dění; neprosazoval však jednostranně pouze socialistický realismus, nýbrž upozorňoval, že „k tomuto cíli nevede pouze jedna cesta“. Proto si cenil také některých měšťanských autorů, např. Thomase Manna. Vybraná díla

Více od autora