František Ladislav Čelakovský
Politické myšlénky Františka Palackého + Politické zásady Karla Havlíčka Borovského + Ohlasy + Dubrovský

1922 | Nakladatelství J. Otto

Obě sbírky "Ohlasů", které jsou výrazem zájmu o lidovou píseň před sto lety, jejímž "napodobením" chtěl autor dát nový směr naší národní poezii. Obě sbírky "Ohlasů", které jsou výrazem zájmu o lidovou píseň před sto lety, jejímž "napodobením" chtěl autor dát nový směr naší národní poezii.

Obsažené svazky:

Politické zásady Karla Havlíčka Borovského 1898 (86 s.)
Dubrovský 1905 (100 s.)
Politické myšlénky Františka Palackého 1898 (80 s.)
Ohlasy, Ohlas písní ruských - Ohlas písní čes... 1922 (159 s.)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

ex libris původního majitele, lehce cítit kouřem

Skladem pro e-shop Odešleme do 8. 7. 2026

Další varianty

Stav Dobrý ex libris původního majitele, lehce cítit kouřem	Skladem pro e-shop Odešleme do 8. 7. 2026
Stav Dobrý zašlé desky	Skladem pro e-shop Odešleme do 8. 7. 2026	~~89 Kč~~
Stav Dobrý razítko původního majitele	Skladem pro e-shop Odešleme do 8. 7. 2026	~~69 Kč~~

O knize

Stav:	Dobrý, ex libris původního majitele, lehce cítit kouřem
Poznámka:	roky vydání neuvedeny
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	86 + 100 + 80 + 159
Jazyk:	česky
Editor:	Jan Josef Langner
Edice:	53, 60, 110, 6768. svazek ed. 53, 60, 110, 6768. svazek ed. Světová knihovna
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	28. 6. 2026 11:30
Číslo položky:	1814948

O autorech

Aleksandr Sergejevič Puškin

Tento představitel romantismu bývá považován za zakladatele moderní ruské literatury. K jeho nejvýznamnějším dílům patří poema Ruslan a Ludmila, drama Boris Godunov, prózy Kapitánská dcerka a Piková dáma a veršovaný román Evžen Oněgin. Jeho otec Sergej Lvovič Puškin pocházel ze starého ruského šlechtického rodu; dědeček jeho otce Lev Alexandrovič Puškin byl plukovník ruské armády; dědečkem jeho matky, tedy Puškinovým pradědečkem, byl Abram Petrovič Hannibal, ruský vojenský a politický činitel afrického původu, pravděpodobně z oblasti dnešní Eritreje nebo Kamerunu. Mnohé zdroje se zmiňují o jeho eritrejském nebo etiopském původu. Ottův slovník naučný ho popisuje jako „oblíbeného černocha Petra Velikého“. Některé zdroje uvádějí, že Hannibal byl synem jednoho z etiopských vladařů, který byl v sedmi letech odveden jako rukojmí do Konstantinopole, kde měl sloužit jako pojistka věrnosti své šlechtické rodiny Osmanské říši. O pouhý rok později, tedy v osmi letech, byl vykoupen ruskými vyslanci a odveden k carskému dvoru Petra Velikého, který si Hannibala oblíbil a ten u dvora vybudoval úspěšnou kariéru a byl přijat do řad ruské šlechty. Jeho matka Nadězda Osipovna Puškina , rozená Hannibalová , před sňatkem žila v Petrohradu na panství Kobrino .

Více od autora

Karel Havlíček Borovský

Karel Havlíček Borovský, pseudonymem Havel, vlastním jménem Karel Havlíček , byl český novinář, spisovatel, básník a politik. Je považován za zakladatele české žurnalistiky, satiry a literární kritiky. Literárně bývá řazen do realismu, politicky pak patří k druhé generaci národních buditelů. Přídomek „Borovský“, kterým často podepisoval své články, je odvozen od jeho místa narození . Karel Havlíček byl synem Matěje Havlíčka, kupce, a Josefíny Dvořákové, dcery sládka z Horní Cerekve. V dětství žil ve vesnici Borová na Vysočině a v Německém Brodě, kam se rodina v roce 1830 přestěhovala. Jeho otec měl zde na náměstí živnost . V devíti letech odešel na rok do Jihlavy, kde se učil němčině a také zde začal chápat národnostní rozdíly. Od roku 1833 studoval v Německém Brodě gymnázium. V roce 1838 gymnázium dokončil. Od toho samého roku studoval filosofii v Praze. Havlíček toužil po tom, aby mohl působit na výchovu českého lidu, vstoupil proto do kněžského semináře. Nelíbily se mu však poměry, které zde panovaly – kněžstvo bylo vychováno v konservatismu a také v duchu protinárodním. Na podzim 1841 proto seminář opustil a stal se až do konce života nekompromisním kritikem římskokatolické církve. Vystupoval rovněž proti celibátu, který byl dle jeho názoru proti přírodě a lidské přirozenosti. Zprvu byl vlivem Jána Kollára a dalších přátel zastáncem rusofilství a všeslovanské vzájemnosti. Svůj názor výrazně korigoval po ročním pobytu v carském Rusku, kde působil jako vychovatel u významného profesora. Již roku 1844 se vrátil s přesvědčením, že slovanská vzájemnost je zcela nereálná. Po návratu z Ruska vychází jeho první tištěné dílo v příloze Pražských novin – Obrazy z Rus. Roku 1846 se stal na doporučení Františka Palackého redaktorem Pražských novin. Psal také do satirické přílohy časopisu Če...

Více od autora