Josef Jettmar
Matice lidu - ročník XXI. - číslo 1, 2 a 3 - Pravěk lidstva evropského - Doba kamene + Ze srbského života + O vodě

1887 | Nakladatelství Spolek pro vydávání laciných knih českých Nákladem spolku pro vydávání laciných knih českých

Obsažené svazky:

Pravěk lidstva evropského, (Doba kamene) 1887 (142 , 19 obrazových příloh)
O vodě 1887 (143 s.)
Ze srbského života, povídky L.K. Lazareviče a jiných spis... 1887 (144 s.)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

až velmi dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý až velmi dobrý	KOMPLET Skladem pro e-shop	999 Kč
	Stav Dobrý odřené desky, stránky s fleky	KOMPLET Skladem pro e-shop	999 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý
Poznámka:	3 díla v jednom svazku
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	142 + 143 + 144
Jazyk:	česky
Editor:	Primus Sobotka
Překladatel:	Jan Hudec
Edice:	21, 21. svazek ed. 21, 21. svazek ed. Matice lidu, 1. svazek ed. 1. svazek ed. Matice lidu ročník XXI
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 9. 2024 8:10
Číslo položky:	975843

O autorech

Kliment Čermák

Kliment Čermák byl učitel, amatérský historik, archeolog, numismatik, muzejník, spisovatel a popularizátor poznatků v oblasti historických věd. Pocházel z rodiny místního knihtiskařského mistra Klimenta Jana Čermáka, který byl aktivní v místním obrozeneckém spolku Včela čáslavská, takže se Kliment Čermák již v dětství pohyboval v prostředí, které kladně reflektovalo především národní minulost a existenci historických památek. V letech 1868 až 1871 Kliment Čermák studoval v Praze učitelský ústav. Již v této době prohluboval své zájmy v oblasti geologie a paleontologie, a to za přispění prof. Antonína Friče. Zásadní vliv na něj ale mělo setkání se správcem archeologické sbírky Národního muzea Františkem Němcem, který jej hlouběji uvedl do archeologické praxe. Po ukončení studií nastoupil jako učitel v Poličce, ale již za dva roky se přesunul zpět do Čáslavi, kde učil na místní reálce, pak měšťanské škole a nakonec a nejdéle na dívčí obecné a měšťanské škole, kde byl i ředitelem. Čermák během svého života provedl řadu archeologických výzkumů v Čáslavi a širším okolí. Především se jedná o výzkum mohyl u Chedrb , neolitických lokalit u Čáslavi a Drobovic, výzkumy ve středověkém jádru města a na čáslavském Hrádku a dále na různých hradech a tvrzích: Vilémov, Chlum, Drobovice , Lichnice, Paběnice. Výsledky těchto výzkumů publikoval ve výročních zprávách Včely , dále přispíval do Památek archeologických a byl dopisujícím členem Archeologického sboru Národního muzea. Velmi výrazný vliv měl Čermák na vývoj muzeologie a muzejnictví, kde se jako první v českých zemích zabýval také teoretickou a metodologickou stránkou muzejní činnosti. Za účelem rozvoje tohoto oboru založil muzeologický časopis Věstník českoslovanských muzeí a spolků archeologických . V roce 1877 došlo k obnovení Včely čáslavské, jejíž činnosti se Čermák nadále aktivně účastnil ...

Více od autora