Antonín Matějček
O umění a umělcích

1948 | Nakladatelství Svoboda

Výběr článků, statí a přednášek z let 1931-47, vzniklých většinou příležitostně, na okraji věd. činnosti Matějčkovy. Navazuje přímo na "Hlasy světa a domova" z r. 1931. Netvoří organický celek. Autor podtrhuje vpředml.čtyřistatě,které se dotýkají problémů vědeckých: "Podíl Čech na vzniku portrétu ve 14. stol." , dva kr…itické náčrty "Barokní předehra Leonarda da Vinci" a"TizianaTintoretto", a"Portrétní poprsí v triforiu chrámu sv. Víta", výsledek bádání o č. soch. gotickém. Studie "Giorgione" vyšla jako úvodní text k albu barev. reprod. v "Mistrech malířství". Výběr článků, statí a přednášek z let 1931-47, vzniklých většinou příležitostně, na okraji věd. činnosti Matějčkovy. Navazuje přímo na "Hlasy světa a domova" z r. 1931. Netvoří organický celek. Autor …podtrhuje vpředml.čtyřistatě,které se dotýkají problémů vědeckých: "Podíl Čech na vzniku portrétu ve 14. stol." , dva kritické náčrty "Barokní předehra Leonarda da Vinci" a"TizianaTintoretto", a"Portrétní poprsí v triforiu chrámu sv. Víta", výsledek bádání o č. soch. gotickém. Studie "Giorgione" vyšla jako úvodní text k albu barev. reprod. v "Mistrech malířství".

Stav

Mírně opotřebená

prasklý hřbet

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, prasklý hřbet
Vazba:	pevná
Počet stran:	172 , 80 obrazových příloh
Jazyk:	česky
Edice:	Kmeň
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	19. 4. 2025 13:53
Číslo položky:	1214094

O autorovi

Antonín Matějček

Antonín Matějček byl český historik umění, profesor Karlovy univerzity. Zabýval se hlavně českým uměním gotické doby a 19. století. Šlo o výraznou osobnost dějin výtvarného umění. Dějiny umění studoval ve Vídni u Maxe Dvořáka, od něhož převzal i jeho metodu, totiž chápat umění jako obraz duchovní atmosféry určité doby. Od roku 1917 přednášel dějiny umění na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, od roku 1920 na Akademii výtvarných umění a od roku 1930 byl profesorem Karlovy univerzity. V roce 1948 vstoupil do KSČ. Od roku 1949 byl také vysokým úředníkem ministerstva kultury. Mnoho jeho žáků dnes patří k proslulým a uznávaným osobnostem, které se velkou měrou zasloužily o zprostředkování kulturních hodnot veřejnosti. Příkladem je Jaroslav Pešina, František Dvořák, Jaromír Neumann, Pavel Preiss a mnoho jiných. Od roku 1922 vydával šestisvazkový „Dějepis umění“, knihy o středověkých rukopisech, roku 1931 knihu „Ilustrace“ a roku 1938 vydal dílo „Česká malba gotická“. Napsal také řadu studií a monografií o Josefu Mánesovi, Antonínu Slavíčkovi, Janu Kotěrovi, Janu Štursovi a dalších. Společně se Zdeňkem Wirthem redigoval časopis „Památky archeologické“, „Ottův slovník naučný nové doby“ a řadu dalších souborných publikací. Po mnoho let bydlel v Praze na Senovážném náměstí na Novém Městě v č.p. 1986, kde se dnes také nachází jeho pamětní deska s bustou na konzole, jejímž autorem je sochař Josef Klimeš.

Více od autora