Maša Haľamová
O sýkorce z kokosového domečku

1976 | Nakladatelství Albatros

Vyprávění o malém chlapci, který prožívá léto uprostřed lesů v horách, sleduje život sýkorky i jiných ptačích a zvířecích přátel a učí se lásce k přírodě. Vyprávění o malém chlapci, který prožívá léto uprostřed lesů v horách, sleduje život sýkorky i jiných ptačích a zvířecích přátel a učí se lásce k přírodě.

Stav

Dobrý

neautorský podpis, lehké oděrky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, neautorský podpis, lehké oděrky
Vazba:	pevná
Počet stran:	[21]
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Marie Želibská-Vančíková
Překladatel:	Jindřich Hilčr
Edice:	Máj, Mezinárodní série
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	23. 9. 2024 11:38
Číslo položky:	978053

O autorovi

Maša Haľamová

Maša Haľamová, vdaná Mária Pullmanová byla slovenská básnířka. Narodila se v rodině obchodníka a vzdělání získávala v Martině, vyšší školy navštěvovala v Martině a v Bratislavě, kde i v roce 1925 odmaturovala. Po maturitě pracovala jako úřednice v přijímací kanceláři sanatoria v Novém Smokovci ve Vysokých Tatrách, kde žila 30 let. Byla vynikající lyžařka a stala se nejmladší rozhodčí na mistrovství světa na Štrbském Plese v roce 1935. V roce 1930 se provdala za hlavního lékaře Státních koupelí na Štrbském Plese - lékaře MUDr. Jána Pullmana a ve Vysokých Tatrách žila ve vile Maríně až do manželovy předčasné smrti v roce 1956. V letech 1957 - 1958 pracovala v Martině jako redaktorka vydavatelství Osveta a odtud odešla do Bratislavy, kde pracovala až do roku 1973, kdy odešla do důchodu, jako redaktorka ve vydavatelství Mladé letá. Zemřela v Bratislavě, ale pochovali ji na Národním hřbitově v Martině. Už jako studentka zveřejňovala překlady z ruské poezie v Slovenském deníku. Vlastní tvorbu začala publikovat v 2. polovině 20. let v literárních časopisech Slovenské pohledy, Živena, Elán, také v periodikách Nový rod a Mladé Slovensko. Je autorkou žensky křehké lyriky, zachycující prostým, upřímným slovem vzruchy srdce: nenaplněný cit lásky, manželské štěstí, bolest nad ztrátou manžela. Kromě milostných motivů ztvárňovala dojmy z tatranské přírody, z cesty do Francie a sociální náměty pod vlivem Jiřího Wolkra. Přitahoval ji obraz na smrt nemocného Jiřího Wolkra, marně hledajícího uzdravení v tatranské přírodě. Její poezie se vyznačuje hlubokým prožíváním a citovými zážitky. Hledala v ní opravdový cit lásky nejen pro sebe, ale pro všechny, a zejména pro ty, kterým ji "tvrdé věci dne" nedopřály. Byla mistrem básnické drobnokresby, protože dokázala zachytit v básních i ty nejmenší záchvěvy dívčí duše s čistotou a přesností, přičemž neztrácejí nic ze své křehk...

Více od autora