Sergej Michajlovič Èjzenštejn
O stavbě uměleckého díla : výběr ze statí, teoretických úvah a studií

1963 | Nakladatelství Československý spisovatel

Výbor ze statí, úvah a studií sovětského filmového režiséra a teoretika , jenž razil nové cesty filmové tvorby a teorie a svým filmem Křižník Poťomkin vytvořil dílo hodnot zcela výjimečných. Pojednávají o principu a metodě montáže, kterou filmu objevil, dále o zvukobarevných souvztažnostech, Chaplinovi, smíchu a komice… a konečně o rovnoprávnosti složek uměleckého díla. Výbor ze statí, úvah a studií sovětského filmového režiséra a teoretika , jenž razil nové cesty filmové tvorby a teorie a svým filmem Křižník Poťomkin vytvořil dílo hodnot zcela výjimečných. Pojednáva…jí o principu a metodě montáže, kterou filmu objevil, dále o zvukobarevných souvztažnostech, Chaplinovi, smíchu a komice a konečně o rovnoprávnosti složek uměleckého díla.

Stav

Dobrý

zašlá obálka, natrhnutá obálka

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, zašlá obálka, natrhnutá obálka
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	124
Jazyk:	česky
Překladatel:	Jiří Taufer
Edice:	43. svazek ed. 43. svazek ed. Otázky a názory
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	7. 7. 2025 10:51
Číslo položky:	1293514

O autorovi

Sergej Michajlovič Èjzenštejn

Sergej Michajlovič Ejzenštejn byl sovětský filmový režisér a scenárista, filmový teoretik a pedagog. Jeho nejslavnějším snímkem je Křižník Potěmkin , který je odborníky řazen mezi nejlepší snímky světové kinematografie. Narodil se 2.2.1898 v Rize do zámožné rodiny, otec byl městský architekt a matka pocházela z kupecké petrohradské rodiny. Studoval na reálném gymnáziu a měl také mnoho jiných zálib: hrál na klavír, maloval, jezdil na koni, fotografoval. Byl vášnivým čtenářem a učil se tři cizí jazyky-angličtinu, němčinu a francouzštinu. V osmi letech s rodiči cestoval do Paříže, kde poprvé navštívil filmové představení. Rodiče se rozvedli v r. 1909 a on zůstal v Rize s otcem, matka se přestěhovala do Petrohradu, kde ji o prázdninách navštěvoval. Gymnázium ukončil v r. 1915 a začal studovat na Vysoké škole civilního inženýrství v Petrohradě. Lákal ho kulturní život Petrohradu, především však divadlo a Mejercholdovy inscenace . V únoru 1917 se zapojil do oddílu milicí, který byl organizován při škole. V květnu byl odveden do armády, kde se z něho stal posluchač Školy praporčíků technických vojsk. Hodně kreslil – karikatury aktuálních událostí, skici k fiktivním divadelním představením. V r. 1918 byla škola zrušena a Ejzenštejn, který sympatizoval s říjnovou revolucí, vstoupil do Rudé armády. Jako stavební technik cestoval s vojenským vlakem po různých místech severozápadního Ruska, ve volných chvílích hodně četl a rozšiřoval své znalosti filozofie, dějin umění a hlavně divadla. Psal si podrobný deník o svých cestách, zapisoval myšlenky o umění a divadle. V letech 1912-20 pracoval jako výtvarník v divadelních souborech Rudé armády. Koncem září 1920 odjel do Moskvy studovat japonštinu na Akademii generálního štábu. Hlavním motivem pro toto rozhodnutí byl obdiv k japonskému divadlu Kabuki a snaha prostřednictvím znalosti písma a ja...

Více od autora