Zdeněk Nejedlý
O smyslu českých dějin

1952 | Nakladatelství Svoboda

Soubor desítky statí vztahujících se k otázkám smyslu našich dějin z období více než třiceti let vědecké práce Z.N. Pojednání jsou uspořádána do těchto oddílů: Ke sporům o smysl čes. dějin . - O národ. dějepisectví - Proti nacionalismu a fašismu - Komunisté, dědici velikých tradic českého národa. - V úvod. studii uk…azuje L. Štoll na někt. ze zákl. rysů osobnosti Z.N., a připomíná logiku jeho vývoje zvl. v období před 1. svět. válkou, v období dosud nejm. známém. Soubor desítky statí vztahujících se k otázkám smyslu našich dějin z období více než třiceti let vědecké práce Z.N. Pojednání jsou uspořádána do těchto oddílů: Ke sporům o smysl čes. dějin . - O národ…. dějepisectví - Proti nacionalismu a fašismu - Komunisté, dědici velikých tradic českého národa. - V úvod. studii ukazuje L. Štoll na někt. ze zákl. rysů osobnosti Z.N., a připomíná logiku jeho vývoje zvl. v období před 1. svět. válkou, v období dosud nejm. známém.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	301
Jazyk:	česky
Edice:	16. svazek ed. 16. svazek ed. Spisy Zdeňka Nejedlého
Vydání:	1
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	14. 5. 2020 11:1
Číslo položky:	97998

O autorovi

Zdeněk Nejedlý

Zdeněk Nejedlý byl český historik, muzikolog, literární historik, politik a veřejný činitel. Narodil se v rodině učitele a muzikanta Romana Nejedlého, významného regionálního kulturního pracovníka v Litomyšli, který se osobně znal s tehdy začínajícím spisovatelem Aloisem Jiráskem. Tato známost později ovlivnila též jeho syna Zdeňka, který již během gymnaziálních studií projevil zájem o historii a hudbu. Vystudoval historii a estetiku na filosofické fakultě české university v Praze, byl žákem profesorů historika Jaroslava Golla, estetika a muzikologa Otakara Hostinského a Tomáše Garrigua Masaryka . Soukromě studoval hudbu u Zdeňka Fibicha. Na Univerzitě Karlově se stal ordinářem hudební vědy, habilitoval se roku 1905, od roku 1909 byl mimořádným, od roku 1919 řádným profesorem. V mládí se údajně ucházel o ruku dcery Antonína Dvořáka Otilie, která jej odmítla, což poté mělo přispět k averzi Nejedlého vůči jejímu manželi Josefu Sukovi i Dvořákovi. I když se tento příběh dostal i do tvorby Josefa Škvoreckého, není podložený prameny a tak může jít o mystifikaci. Během vysokoškolského studia v letech 1900–1902 pracoval v Archivu Národního muzea v Praze. Zájem o Bedřicha Smetanu ho přivedl do Společnosti pro postavení pomníku Bedřicha Smetany , později přeměněné ve Společnost Bedřicha Smetany. Politicky byl organizován v Masarykově realistické straně. Před první světovou válkou zasáhl do sporu o smysl českých dějin . Jeho podnětné názory sice nedospěly k ucelenějšímu závěru, zasáhly však plodným způsobem do diskuse, na jejíž krajních pólech stáli historik Josef Pekař a filozof T. G. Masaryk. Nejedlý chápal, že z hlediska historika je třeba odmítnout Masarykův názor o smyslu českých dějin, ale zároveň mu přiznal kladnou hodnotu v politickém uvědomění českého národa. V roce 1917 podepsal Nejedlý Manifest českých spisovatelů. Ihne...

Více od autora