Zdeněk Nejedlý
Dějiny husitského zpěvu : Strany pražské - Kniha 5

1955 | Nakladatelství Československé akademie věd

"Pátá kniha dějin husitského zpěvu podá nám pak podrobný obraz poměrů ve straně pražské, čímž zase není míněna jen určitá strana, nýbrž celá skupina stran, stojících v oposici proti táborům a tím více méně konservativních. Abychom pak pochopili spletitost v těchto stranách, musíme si vyložiti napřed zcela historicky vý…voj poměrů v Praze a v jejích stranách za let dvacátých, zvláště spor dvou hlavních živlů: silně radikálního a silně reakčního , jenž se teprve na samém konci naší periody vyrovnává . Pak teprve můžeme přikročiti k výkladu české liturgie husitské, jež zase spojuje do značné míry všechny tyto strany pražské, takže i směr nejradikálnější zachovává tuto liturgickou normu a neužívá mše táborské. V lidové písni duchovní nalezneme pak zde typy u táborů neznámé, typy písní obecných, výročních a konecně lidových, dosti světsky zbarvených písní a her vánočních. Tím bude dán obraz husitského zpěvu v době největšího rozmachu husitství, obraz jednotný a přece v jednotlivostech pestrý." "Pátá kniha dějin husitského zpěvu podá nám pak podrobný obraz poměrů ve straně pražské, čímž zase není míněna jen určitá strana, nýbrž celá skupina stran, stojících v oposici proti táborům a tím více… méně konservativních. Abychom pak pochopili spletitost v těchto stranách, musíme si vyložiti napřed zcela historicky vývoj poměrů v Praze a v jejích stranách za let dvacátých, zvláště spor dvou hlavních živlů: silně radikálního a silně reakčního , jenž se teprve na samém konci naší periody vyrovnává . Pak teprve můžeme přikročiti k výkladu české liturgie husitské, jež zase spojuje do značné míry všechny tyto strany pražské, takže i směr nejradikálnější zachovává tuto liturgickou normu a neužívá mše táborské. V lidové písni duchovní nalezneme pak zde typy u táborů neznámé, typy písní obecných, výročních a konecně lidových, dosti světsky zbarvených písní a her vánočních. Tím bude dán obraz husitského zpěvu v době největšího rozmachu husitství, obraz jednotný a přece v jednotlivostech pestrý."

Stav

Dobrý, zašlá obálka

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 11. 8. 2025

O knize

Stav:	Dobrý, zašlá obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	573
Jazyk:	česky
Edice:	44. svazek ed. 44. svazek ed. Sebrané spisy Zdeňka Nejedlého
Vydání:	Vyd. 2, v NČAV 1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	14. 3. 2024 17:16
Číslo položky:	791760

O autorovi

Zdeněk Nejedlý

Zdeněk Nejedlý byl český historik, muzikolog, literární historik, politik a veřejný činitel. Narodil se v rodině učitele a muzikanta Romana Nejedlého, významného regionálního kulturního pracovníka v Litomyšli, který se osobně znal s tehdy začínajícím spisovatelem Aloisem Jiráskem. Tato známost později ovlivnila též jeho syna Zdeňka, který již během gymnaziálních studií projevil zájem o historii a hudbu. Vystudoval historii a estetiku na filosofické fakultě české university v Praze, byl žákem profesorů historika Jaroslava Golla, estetika a muzikologa Otakara Hostinského a Tomáše Garrigua Masaryka . Soukromě studoval hudbu u Zdeňka Fibicha. Na Univerzitě Karlově se stal ordinářem hudební vědy, habilitoval se roku 1905, od roku 1909 byl mimořádným, od roku 1919 řádným profesorem. V mládí se údajně ucházel o ruku dcery Antonína Dvořáka Otilie, která jej odmítla, což poté mělo přispět k averzi Nejedlého vůči jejímu manželi Josefu Sukovi i Dvořákovi. I když se tento příběh dostal i do tvorby Josefa Škvoreckého, není podložený prameny a tak může jít o mystifikaci. Během vysokoškolského studia v letech 1900–1902 pracoval v Archivu Národního muzea v Praze. Zájem o Bedřicha Smetanu ho přivedl do Společnosti pro postavení pomníku Bedřicha Smetany , později přeměněné ve Společnost Bedřicha Smetany. Politicky byl organizován v Masarykově realistické straně. Před první světovou válkou zasáhl do sporu o smysl českých dějin . Jeho podnětné názory sice nedospěly k ucelenějšímu závěru, zasáhly však plodným způsobem do diskuse, na jejíž krajních pólech stáli historik Josef Pekař a filozof T. G. Masaryk. Nejedlý chápal, že z hlediska historika je třeba odmítnout Masarykův názor o smyslu českých dějin, ale zároveň mu přiznal kladnou hodnotu v politickém uvědomění českého národa. V roce 1917 podepsal Nejedlý Manifest českých spisovatelů. Ihne...

Více od autora