Knihy
Filozofie a náboženství
Marxismus a Leninismus
Kurt Konrad
O revoluční tradici české literatury

Kurt Konrad
O revoluční tradici české literatury

1980 | Nakladatelství Československý spisovatel

Soubor studií, esejů, glos, kritik a recenzí jednoho z předních marxistíckých kritiků mezi dvěma světovými válkami. Obsahuje estetické a kulturněpolitické studie, recenze a glosy o české a světové literatuře, divadelní referáty i stati věnované hudbě, filmu a výtvarnému umění, které vycházely v Tvorbě, Rudém právu, Hal…ó novinách, Rudém večerníku, Signálu aj. Soubor studií, esejů, glos, kritik a recenzí jednoho z předních marxistíckých kritiků mezi dvěma světovými válkami. Obsahuje estetické a kulturněpolitické studie, recenze a glosy o české a světové lit…eratuře, divadelní referáty i stati věnované hudbě, filmu a výtvarnému umění, které vycházely v Tvorbě, Rudém právu, Haló novinách, Rudém večerníku, Signálu aj.

Stav

Dobrý

natrhnutá obálka

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, natrhnutá obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	497
Jazyk:	česky
Edice:	28. svazek ed. 28. svazek ed. Kritické rozhledy. Velká řada
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	17. 9. 2023 11:58
Číslo položky:	642419

O autorovi

Kurt Konrad

Kurt Konrad, vlastním jménem Kurt Beer , byl český marxistický novinář, literární a divadelní kritik. Kurt Konrad se narodil v německé židovské rodině, otec byl majitelem pily a byl obchodníkem se dřevem. V roce 1913 se jeho rodina přesunula do Brna a tam absolvoval gymnázium . Ve 20. letech založil v Brně s přáteli Spolek nadlidí, ve kterém četli esoterickou poezii, debatovali o ruské revoluci a Sigmundu Freudovi. Na Německé univerzitě v Praze studoval medicínu, avšak studium v roce 1931 nedokončil. Začal se politicky angažovat, v roce 1928 vstoupil do Komunistické strany Československa. V letech 1930 až 1938 působil v časopise Tvorba, také v Rudém právu a Haló novinách jako komentátor. Poté nastoupil na sovětský zastupitelský úřad na pozici tiskového přidělence . Byl též spolupracovníkem Julia Fučíka. Po obsazení Československa v roce 1939 odmítl pomoci svému mladšímu bratru Fridrichovi při útěku z protektorátu a ubytovat ho, ale vysvětlil mu, že obsazení Československa nesleduje strategický cíl připravit útok na Sovětský svaz, jak se mylně domnívá, ale je namířeno proti západním mocnostem. Pro svou spolupráci s prvním ilegálním ústředním vedením Komunistické strany Československa byl v březnu 1941 zatčen a vězněn. Jeho život se končí v září 1941 v Drážďanech, kde spáchal sebevraždu. Uvádí se, že svá poslední slova napsal na bílé záložce kalhot; zněla: „Umírám čestně.“

Více od autora