Knihy
Jazyk a lingvistika
O literatuře
F. X Šalda
O předpokladech a povaze tvorby

F. X Šalda
O předpokladech a povaze tvorby : výbor z kritického díla

1978 | Nakladatelství Československý spisovatel

Sborník je pokusem o soustředění nejdůležitějších a pro vývoj Šaldových názorů na umění nejcharakterističtějších prací kolem klíčového tématu, kterým byl pro Šaldu vztah umění k životu a života k umění. Pod tímto zorným úhlem editor člení látku do tří tématických oddílů, ve kterých kritik postupně propracovává své zákl…adní myšlenky o vazbách poezie a umění se životem, druhý ukazuje na vybraných kritikách, portrétních a syntetických studiích uplatnění těchto postulátů v Šaldově kritické praxi, třetí je věnován problémům samotné kritiky.

Výbor uspořádal a edičně připravil Bohumil Svozil. Sborník je pokusem o soustředění nejdůležitějších a pro vývoj Šaldových názorů na umění nejcharakterističtějších prací kolem klíčového tématu, kterým byl pro Šaldu vztah umění k životu a života k uměn…í. Pod tímto zorným úhlem editor člení látku do tří tématických oddílů, ve kterých kritik postupně propracovává své základní myšlenky o vazbách poezie a umění se životem, druhý ukazuje na vybraných kritikách, portrétních a syntetických studiích uplatnění těchto postulátů v Šaldově kritické praxi, třetí je věnován problémům samotné kritiky.

Výbor uspořádal a edičně připravil Bohumil Svozil.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	733
Jazyk:	česky
Edice:	18. svazek ed. 18. svazek ed. Kritické rozhledy. Velká řada
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	2. 2. 2025 13:54
Číslo položky:	1124250

O autorovi

F. X Šalda

Pokřtěný Franciscus Aloiysius Šalda se narodil v rodině poštovního oficiála Františka Šaldy a Marie rozené Kleinerové v Liberci. Rodina se s otcovou službou brzy přestěhovala do Čáslavi, kde František absolvoval obecnou školu a roku 1878 odjel do Prahy studovat Akademické gymnázium, bydlel tehdy u svého staršího bratra ve Vlašské ulici na Malé Straně. Po třech letech přestoupil na reálné gymnazium v Žitné ulici v Praze II. Dále studoval práva, ale studium nedokončil. V roce 1906 však obhájil na filosofické fakultě doktorát z umělecko-historické problematiky . Habilitoval se a od roku 1919 působil jako profesor románských literatur na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze. Vážné nervové onemocnění jej trápilo od 80. let 19. století; stálé bolesti ovlivnily také jeho kritický vztah k lidem a ke skutečnosti. Od roku 1899 mu částečné ochrnutí těla také omezovalo pohyb. Proto žil sám, kromě milostného vztahu k Růženě Svobodové bližší vztahy nenavazoval, zemřel svobodný a bezdětný. Ve své závěti učinil generálním dědicem Jedličkův ústav pro zmrzačené děti. Přál si, aby se jeho vila rozezvučela smíchem a zpěvem drobných obyvatelů.

Více od autora