Knihy
Zdraví a medicína
Medicína
Martin Anders
Depresivní porucha v neurologické praxi

Martin Anders: Depresivní porucha v neurologické praxi

Martin Anders, Tereza Uhrová, Jan Roth
Depresivní porucha v neurologické praxi

2005 | Nakladatelství Galén

Kniha vznikla na základě dlouhodobé spolupráce Psychiatrické a Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. Je určena neurologům, kteří ve své praxi musí v rámci komplexního přístupu k nemocným často kromě základního neurologického onemocnění řešit i doprovodné depresivní symptomy, a jistě poslouží i praktickým lékařům…, kteří mají nemocné ve své dlouhodobé péči. Může být přínosem také pro psychiatry při konziliární činnosti u neurologických pacientů. Přáním autorů je, aby se tento text stal nejen zdrojem moderních informací o depresivní poruše, ale také srozumitelným návodem k praktické diagnostice a terapii depresivní poruchy lékařem-nepsychiatrem.Argumentů, proč bychom měli aktivně zasahovat do průběhu depresivních poruch vázaných na tělesná onemocnění, je nespočet a k základním patří průkaz, že pokud se nemocný současně trápí také psychickými příznaky ve formě depresivního syndromu, má základní onemocnění horší průběh a je hůře léčebně ovlivnitelné. V případech některých chorob dokonce prokazatelně zvyšuje mortalitu nemocných. V současné době, kdy je vynakládáno nesmírné množství prostředků na specifickou léčbu řady chorob, by bylo chybou nepokusit se ovlivnit psychickou poruchu, která je svou závažností a dopadem na kvalitu života rovnocenná somatickým příznakům. Kniha vznikla na základě dlouhodobé spolupráce Psychiatrické a Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. Je určena neurologům, kteří ve své praxi musí v rámci komplexního přístupu k nemocným často …kromě základního neurologického onemocnění řešit i doprovodné depresivní symptomy, a jistě poslouží i praktickým lékařům, kteří mají nemocné ve své dlouhodobé péči. Může být přínosem také pro psychiatry při konziliární činnosti u neurologických pacientů. Přáním autorů je, aby se tento text stal nejen zdrojem moderních informací o depresivní poruše, ale také srozumitelným návodem k praktické diagnostice a terapii depresivní poruchy lékařem-nepsychiatrem.Argumentů, proč bychom měli aktivně zasahovat do průběhu depresivních poruch vázaných na tělesná onemocnění, je nespočet a k základním patří průkaz, že pokud se nemocný současně trápí také psychickými příznaky ve formě depresivního syndromu, má základní onemocnění horší průběh a je hůře léčebně ovlivnitelné. V případech některých chorob dokonce prokazatelně zvyšuje mortalitu nemocných. V současné době, kdy je vynakládáno nesmírné množství prostředků na specifickou léčbu řady chorob, by bylo chybou nepokusit se ovlivnit psychickou poruchu, která je svou závažností a dopadem na kvalitu života rovnocenná somatickým příznakům.

Stav

Nová

nová

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 4. 5. 2026

O knize

Stav:	nová
Vazba:	Pevná
Počet stran:	280
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072623060
ISBN:	9788072623068
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 10. 2024 16:10
Číslo položky:	1001730

O autorech

Jan Roth

Jan Roth byl český kameraman, otec fotografů Alana Pajera a Otty Pajera, dědeček političek Kateřiny Jacques a Moniky McDonagh Pajerové. K filmu se dostal v roce 1923, nejdříve pracoval jako pomocník režiséra Karla Antona, později pracoval jako vrchní osvětlovač a technický šéf u Karla Lamače. K funkci kameramana se propracoval během pobytu v zahraničí, do Česka se vrátil v roce 1934. Ve filmech To neznáte Hadimršku a Lásky Kateřiny Strnadové si rovněž zahrál, na filmu Slepice a kostelník spolupracoval jako pomocný režisér. Jako kameraman proslul mj. tím, že dokázal využít světelné členění prostoru a šerosvit k dramatickému účinku.

Více od autora

Martin Anders

Martin Andersen Nexø byl první dánský spisovatel, který se cíleně věnoval sociální problematice a podporoval svojí tvorbou dělnické hnutí. Narodil se v početné rodině v Christianshavnu, ale v roce 1877 se s rodinou přestěhoval do městečka Nexø, jehož název přejal do svého jména. Začínal vydělávat coby tovární dělník, ale zároveň navštěvoval lidovou školu a později se stal novinářem. Podobně jako většina jeho současníků, byl i on zprvu zaujat pesimismem hnutí fin-de-siécle. Brzy se ale přidává k sociálně-demokratickému hnutí a následně vstupuje do komunistické strany. Po okupaci Dánska nacisty byl v roce 1941 pro své komunistické smýšlení zatčen. Dostal se ovšem na svobodu a přes Švédsko utekl do Sovětského svazu. Odtud připravoval rozhlasová hlášení do okupovaného Dánska a Norska. Po válce se Nexø usadil v Dážďanech, kde byl uznán čestným občanem a bylo zde po něm pojmenováno gymnázium. Uznání Nexøa za jednoho z největších socialistických spisovatelů se nikdy neomezovalo jen na komunistické země.

Více od autora