F. X Šalda
O poezii

1970 | Nakladatelství Československý spisovatel

Výbor z esejů, článků a recenzí, zaměřených pouze nebo převážně na poezii. Jeho úkolem je jednak podat čtenáři intelektuálně poučený přístup k chápání zejména moderní poezie a jednak ukázat, jak se vyvíjelo Šaldovo pojetí tvůrčí osobnosti, básnického díla i vývojového pohybu poezie uprostřed procesů životních i společe…nských a vzájemných vztahů mezi nimi. Materiál je utříděn do dvou oddílů, nazvaných Básníkovo dílo a básníkovo soukromí a O poezii mravné a nemravné. Výbor z esejů, článků a recenzí, zaměřených pouze nebo převážně na poezii. Jeho úkolem je jednak podat čtenáři intelektuálně poučený přístup k chápání zejména moderní poezie a jednak ukázat, jak se vy…víjelo Šaldovo pojetí tvůrčí osobnosti, básnického díla i vývojového pohybu poezie uprostřed procesů životních i společenských a vzájemných vztahů mezi nimi. Materiál je utříděn do dvou oddílů, nazvaných Básníkovo dílo a básníkovo soukromí a O poezii mravné a nemravné.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 20. 7. 2026

Další varianty

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 20. 7. 2026
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 20. 7. 2026

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	215
Jazyk:	česky
Edice:	72. svazek ed. 72. svazek ed. Klub přátel poezie. Výběrová řada, Klub přátel poezie
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	26. 1. 2026 9:17
Číslo položky:	1548601

O autorovi

F. X Šalda

Pokřtěný Franciscus Aloiysius Šalda se narodil v rodině poštovního oficiála Františka Šaldy a Marie rozené Kleinerové v Liberci. Rodina se s otcovou službou brzy přestěhovala do Čáslavi, kde František absolvoval obecnou školu a roku 1878 odjel do Prahy studovat Akademické gymnázium, bydlel tehdy u svého staršího bratra ve Vlašské ulici na Malé Straně. Po třech letech přestoupil na reálné gymnazium v Žitné ulici v Praze II. Dále studoval práva, ale studium nedokončil. V roce 1906 však obhájil na filosofické fakultě doktorát z umělecko-historické problematiky . Habilitoval se a od roku 1919 působil jako profesor románských literatur na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze. Vážné nervové onemocnění jej trápilo od 80. let 19. století; stálé bolesti ovlivnily také jeho kritický vztah k lidem a ke skutečnosti. Od roku 1899 mu částečné ochrnutí těla také omezovalo pohyb. Proto žil sám, kromě milostného vztahu k Růženě Svobodové bližší vztahy nenavazoval, zemřel svobodný a bezdětný. Ve své závěti učinil generálním dědicem Jedličkův ústav pro zmrzačené děti. Přál si, aby se jeho vila rozezvučela smíchem a zpěvem drobných obyvatelů.

Více od autora