Knihy
Knižní kultura a typografie
Typo 60
Karel Poláček
O humoru v životě a v umění

Karel Poláček
O humoru v životě a v umění

1961 | Nakladatelství Československý spisovatel

Výběr z článků a sloupků jednoho z nejlepších českých humoristů, jenž vycházel z přesvědčení, že humor je odhalováním skutečnosti. Tuto skutečnost odhaluje v pohledech na život, zvyky, zásady a prostředí měšťácké společnosti, dále v úvahách nad problémy a způsoby humoru v literatuře, ve filmu, v divadle a ve výtvarnict…ví a konečně v zamyšlení nad sebou samým, nad svými názory a dílem.
Výbor uspořádal, doslov napsal a ediční poznámkou doplnil Z.K. Slabý. S kresbami Štefana Bednára a Antonína Pelce.
Vydání první. Výběr z článků a sloupků jednoho z nejlepších českých humoristů, jenž vycházel z přesvědčení, že humor je odhalováním skutečnosti. Tuto skutečnost odhaluje v pohledech na život, zvyky, zásady a prostř…edí měšťácké společnosti, dále v úvahách nad problémy a způsoby humoru v literatuře, ve filmu, v divadle a ve výtvarnictví a konečně v zamyšlení nad sebou samým, nad svými názory a dílem.
Výbor uspořádal, doslov napsal a ediční poznámkou doplnil Z.K. Slabý. S kresbami Štefana Bednára a Antonína Pelce.
Vydání první.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	39 Kč
	Stav Dobrý	KOMPLET Skladem pro e-shop	359 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	141
Jazyk:	česky
Edice:	32. svazek ed. 32. svazek ed. Otázky a názory
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	9. 7. 2025 12:7
Číslo položky:	1296341

O autorovi

Karel Poláček

Karel Poláček byl český spisovatel, humorista, novinář a filmový scenárista s židovskými kořeny. Narodil se v Rychnově nad Kněžnou, jeho otec Jindřich Poláček byl židovský obchodník, matka Žofie, ovdovělá Fuchsová, byla rozená Kohnová. Karel Poláček měl čtyři bratry – Arnošta, Kamila, Ludvíka a Zdeňka, a dva nevlastní sourozence Bertu a Milana z otcova druhého manželství s Emílií Posilesovou. Poláček studoval v Rychnově vyšší gymnázium, byl však vyhozen pro „vzdorovité chování“ a špatný prospěch. Nakonec gymnázium dokončil maturitní zkouškou v Truhlářské ulici v Praze roku 1912. Poté začal studovat na právnické fakultě Karlovy univerzity. Zároveň v Rychnově organizoval studentské loutkové divadlo, pro něž psal a překládal hry, hrál v něm a také je řídil. V Praze se Poláček při studiu pokoušel též o zaměstnání, podle svých slov však „neměl štěstí na trvalá místa“. Na začátku první světové války Poláček narukoval do armády a absolvoval důstojnickou školu, nedosáhl ovšem nikdy výše než na hodnost četaře. O svých zkušenostech později napsal: „Za čtyřletého vojákování jsem ‚Švejka‘ vůbec nepotkal. Vojáci neměli rádi Rakouska ani války, ale dřeli do úpadu těla.“. Prošel ruskou a italskou frontou, koncem války utekl do srbského zajetí. Po návratu do ČSR nastoupil jako úředník ve vývozní a dovozní komisi . Tehdy vystoupil z židovské obce. Zkušenosti z této práce zužitkoval v povídce Kolotoč, která se stala začátkem jeho spisovatelské dráhy. Od roku 1920 začal psát do satirických časopisů Štika venkova a Nebojsa. Zde se seznámil s bratry Karlem a Josefem Čapkovými. Stal se také členem kruhu pátečníků. Od roku 1922 soustavně spolupracoval s Lidovými novinami jako sloupkař a fejetonista a také soudní zpravodaj. V druhé polovině 20. let působil jako redaktor Tvorby, od roku 1928 pracoval v listech vydavatelství Melantrich, především v České...

Více od autora